Okurky občas dokážou vyvolat celonárodní traumata. Čechy to postihlo loni, když vyšlo najevo, že část nakládaných okurek známé značky Znojmia pochází ve skutečnosti z Turecka. Nebyli však sami. V září museli i Rakušané skousnout, že tamní tradiční zpracovatel nakládaček Felix Austria přesunul výrobu z Burgenlandu do Znojma, i když se dušoval, že surovinu nadále odebírá od rakouských zemědělců.
Nejnověji mají na vlasteneckou depresi zaděláno východoněmečtí „ostalgici“. Největší výrobce proslulých spreewaldských okurek mění vlastníka a směřuje do francouzských rukou. Oznámily to společnosti Spreewaldkonserve Golßen a Andros, mimo jiné výrobce prémiových džemů Bonne Maman. Právě ten dominantního zpracovatele spreewaldských okurek za nezveřejněnou částku koupil.
Spreewaldkonserve Golßen, který okurky uvádí na trh pod značkou Spreewaldhof, vlastnili doposud sourozenci Karin Seidelová a Konrad Linkenheil. Ti získali dřívější národní podnik po pádu Berlínské zdi. „Jsme 41 let nadšení podnikatelé a 30 let vlastníme Spreewaldkonserve. Následující generace se vydala jinou cestou,“ zdůvodnili prodej oba sourozenci.
Transakce ještě podléhá schválení antimonopolních úřadů. Andros nicméně neplánuje přesun výroby. To by nejspíš bylo i kontraproduktivní, spreewaldské okurky disponují od roku 1999 chráněným geografickým označením EU. Jde o středně přísnou evropskou značku určenou produktům, které se musí alespoň zčásti vyrábět na určitém území. V Česku označením disponují třeba Olomoucké tvarůžky nebo Karlovarské oplatky.
Chráněný původ, stejně jako evropské dotace zachránily nejen okurky, ale v podstatě i celý region kolem rozvětvené řeky Sprévy. Ten na spreewaldských okurkách, které jsou díky zmínkám v populárním filmu Good Bye, Lenin! i v Česku dobře známým pojmem, postavil celý svůj marketing a dnes na zeleninu láká turisty.
Nicméně není proto úplně zřejmé, zda spreewaldské okurky nejsou už více marketingovým pojmem než oblíbenou delikatesou. Jak totiž řekl listu Handelsblatt Werner Motyka z poradenské společnosti Munich Strategy, celá branže konzervovaných potravin dlouhodobě bojuje s klesající poptávkou a z toho pramenícími nízkými cenami a maržemi.
Spreewaldské okurky nejsou výjimkou. Spreewaldkonserve Golßen měl loni při tržbách 115 milionů eur zisk pouze 1,5 milionu.
Klimatické změny navíc stále častěji ohrožují úrodu, loni v červenci kvůli chladnému počasí jely výrobní kapacity firmy jen z poloviny. Doobjednat výpadek v úrodě zásilkou z Turecka, jak to vyřešili na Znojemsku, není navíc kvůli chráněnému označení možné.
