Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Spreewaldské okurky míří do francouzských rukou

Výrobce tradiční východoněmecké delikatesy pohltili Francouzi. Vlastníci neměli následovníky.

Spreewaldské okurky míří do francouzských rukou
ilustrační foto | Profimedia.cz

Okurky občas dokážou vyvolat celonárodní traumata. Čechy to postihlo loni, když vyšlo najevo, že část nakládaných okurek známé značky Znojmia pochází ve skutečnosti z Turecka. Nebyli však sami. V září museli i Rakušané skousnout, že tamní tradiční zpracovatel nakládaček Felix Austria přesunul výrobu z Burgenlandu do Znojma, i když se dušoval, že surovinu nadále odebírá od rakouských zemědělců. 

Nejnověji mají na vlasteneckou depresi zaděláno východoněmečtí „ostalgici“. Největší výrobce proslulých spreewaldských okurek mění vlastníka a směřuje do francouzských rukou. Oznámily to společnosti Spreewaldkonserve Golßen a Andros, mimo jiné výrobce prémiových džemů Bonne Maman. Právě ten dominantního zpracovatele spreewaldských okurek za nezveřejněnou částku koupil.

Spreewaldkonserve Golßen, který okurky uvádí na trh pod značkou Spreewaldhof, vlastnili doposud sourozenci Karin Seidelová a Konrad Linkenheil. Ti získali dřívější národní podnik po pádu Berlínské zdi. „Jsme 41 let nadšení podnikatelé a 30 let vlastníme Spreewaldkonserve. Následující generace se vydala jinou cestou,“ zdůvodnili prodej oba sourozenci. 

Transakce ještě podléhá schválení antimonopolních úřadů. Andros nicméně neplánuje přesun výroby. To by nejspíš bylo i kontraproduktivní, spreewaldské okurky disponují od roku 1999 chráněným geografickým označením EU. Jde o středně přísnou evropskou značku určenou produktům, které se musí alespoň zčásti vyrábět na určitém území. V Česku označením disponují třeba Olomoucké tvarůžky nebo Karlovarské oplatky.

Chráněný původ, stejně jako evropské dotace zachránily nejen okurky, ale v podstatě i celý region kolem rozvětvené řeky Sprévy. Ten na spreewaldských okurkách, které jsou díky zmínkám v populárním filmu Good Bye, Lenin! i v Česku dobře známým pojmem, postavil celý svůj marketing a dnes na zeleninu láká turisty. 

Nicméně není proto úplně zřejmé, zda spreewaldské okurky nejsou už více marketingovým pojmem než oblíbenou delikatesou. Jak totiž řekl listu Handelsblatt Werner Motyka z poradenské společnosti Munich Strategy, celá branže konzervovaných potravin dlouhodobě bojuje s klesající poptávkou a z toho pramenícími nízkými cenami a maržemi. 

Spreewaldské okurky nejsou výjimkou. Spreewaldkonserve Golßen měl loni při tržbách 115 milionů eur zisk pouze 1,5 milionu. 

Klimatické změny navíc stále častěji ohrožují úrodu, loni v červenci kvůli chladnému počasí jely výrobní kapacity firmy jen z poloviny. Doobjednat výpadek v úrodě zásilkou z Turecka, jak to vyřešili na Znojemsku, není navíc kvůli chráněnému označení možné.