Dvacet sedm utopených uprchlíků v Lamanšském průlivu rozpoutalo diplomatickou šarvátku mezi Francií a Spojeným královstvím. Silná slova použil francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune. Británie podle něj využívá systém „kvazimoderního otroctví“ během migrační krize. Pro uprchlíky je fakticky nemožné se na ostrovy dostat legální cestou, a proto podstupují riskantní třicetikilometrovou plavbu po rozbouřeném ledovém moři v nafukovacích člunech, vytýká britské vládě.
Stejným tónem hovoří i ministr vnitra Gérald Darmanin, který zdůraznil, že za migraci přes nebezpečné moře může v první řadě Anglie. Francouzští vládní politici tvrdí, že uprchlíky láká možnost získat v království nelegální práci, protože zaměstnavatelé potřebují lacinou pracovní sílu a doklady nekontrolují. Také britské úřady jsou podle členů kabinetu Emmanuela Macrona laxní a nedělají dostatek kontrol u britských firem, aby odhalily nelegální pracovníky.
Darmanin vyzval Londýn, aby změnil svou legislativu s cílem odradit tisíce lidí od připlutí do země na člunech. Jen za listopad se takto vydalo k anglickým břehům šest tisíc běženců, třikrát více než před rokem. Celkem už v tomto roce nelegálně doplulo k pobřeží ostrovů 26 tisíc migrantů. Britská vláda má otevřít uprchlíkům dveře pro legální cestu do země, navrhl sousední zemi francouzský ministr.
Moderní otrokářský systém
Beaune ve francouzských médiích vysvětlil, že na britských ostrovech je najímání nelegálních uprchlíků rozšířenou praxí. „Existuje ekonomický model kvazimoderního otroctví nebo alespoň nelegální práce, který je velmi silný,“ řekl ministr s tím, že ve Francii dochází k vykořisťování „ilegálů“ v menším rozsahu, protože francouzský stát provádí více kontrol u podnikatelů.
K rozmíšce přispěl i britský premiér Boris Johnson, který na Twitteru zveřejnil dopis, v němž vyzval francouzského prezidenta Macrona, aby uzavřel dohodu, jež umožní vracet veškeré nelegální uprchlíky přes kanál do Francie. Šéfa Elysejského paláce rozčílilo hlavně to, že dopis Johnson na sociální síti zveřejnil dříve, než jej dostal oficiální cestou.
Francouzský prezident obvinil Johnsona z neseriózního jednání a politizace celé věci. I proto na jednání evropských ministrů o migraci nedostala pozvánku britská ministryně vnitra Priti Patelová.
Rozbijme pašerácké gangy
Johnson naopak apeluje na to, aby byli potrestáni hlavně pašeráci lidí, kteří z toho mají finanční profit. Gangy jsou podle britského premiéra zodpovědné za „vraždy“ řady uprchlíků, a proto je třeba zakročit zejména proti těmto organizovaným skupinám.
Britské charitativní organizace chtějí, aby Johnsonův konzervativní kabinet uvolnil striktní pravidla pro přijímání uprchlíků a otevřel „bezpečné cesty“ pro žadatele o azyl. Ředitel neziskové organizace Rady pro uprchlíky Enver Solomon zdůraznil, že je nutné zajistit bezpečnou cestu zejména pro ženy a děti, které potřebují ochranu bez toho, aby se musely vydávat na riskantní cestu po moři. Vláda v Londýně zvolila krutou a neúčinnou taktiku, jak uprchlíky odradit od cesty do země, vzkázal politikům.
Britský kabinet naopak vyčítá Paříži, že nezvládá situaci a dovolí migrantům, aby se z francouzského pobřeží pokusili dostat přes La Manche v nafukovacích člunech. Podle Darmanin však v severní Francii hlídkuje 24 hodin denně šest stovek policistů a četníků. Zastaví až 62 procent pokusů o překonání průlivu na lodích. Loni to bylo jen padesát procent.
V boji proti pašerákům lidí z kontinentu mají více spolupracovat ministři vnitra Francie, Belgie, Nizozemska a Německa, úředníci Frontexu a Evropské komise. Francie a Británie jsou v posledních měsících spolu na kordy nejen v otázce migrace, ale také kvůli rybolovu. K přátelské atmosféře nepřispělo ani uzavření vojenské spolupráce Austrálie, Británie a Spojených států, které fakticky vyřadilo Francii z dodávek ponorek pro Canberru.
