V době, kdy se s rozsáhlými požáry potýká celá řada zemí – jen v jižní Evropě to je Řecko, Itálie, Španělsko i Turecko –, možná překvapí úplná absence hasičských letadel v největším státě EU, v Německu. I když třetinu území pokrývají lesy s rozlohou 11,4 milionu hektarů, v sousední zemi nedisponují žádnými letadly, jež se používají k hašení.
Až do roku 2014 je měla jedna soukromá společnost v Braniborsku, ta se jich ale postupně zbavila. Pilot a ředitel firmy Deutsche Löschflugzeug Rettungsstaffel (DLFR) Michael Goldhahn, který organizuje letecké kurzy pro hašení lesních požárů, doufá, že se situaci podaří změnit, než dojde ke kritickému scénáři na území Německa.
„Učinil jsem poslední pokus,“ řekl pro deník Die Welt. Už několik let se snaží přesvědčit regionální politiky, že je třeba mít k dispozici létající hasičskou jednotku. Pro začátek by byl vděčný za dostatek financí alespoň pro jedno letadlo.
Goldhahn argumentuje tím, že v případě spojení desetiny ze čtyř stovek německých okresů pro použití jednoho letadla by náklady nepřesáhly sto tisíc eur (2,6 milionu korun) ročně pro všechny zúčastněné. Vzhledem k potenciálním škodám na lesních porostech to bere jako minimální náklad.
Má to ekonomický smysl?
Profesionální hasiči ale argumentují tím, že se pořízení speciálních hasicích letadel v zemi, kde k rozsáhlým požárům lesů nedochází, ekonomicky nevyplatí. Místo toho se mohou použít vrtulníky, které mají v podvěsu takzvané bambi vaky.
Vládní pracovní skupina pro ochranu před lesními požáry dokonce dospěla k závěru, že speciální letadla jsou pro hašení nevhodná. Helikoptéry jsou flexibilnější a efektivnější, argumentovala německá vláda po kritice ve Spolkovém sněmu před několika lety. Německá policie počítá s tím, že může využít pěl lehkých policejních vrtulníků a dvanáct středně velkých transportních helikoptér. V případě nouze může oslovit i soukromé poskytovatele leteckých služeb.
Samotní odborníci se v Německu přou o to, zda mít letadla pro hašení požárů. „Čím je situace kritičtější, tím je důležitější mít dostatek techniky na zemi,“ uvedl autor odborných knih pro zvládání požárů Jan Südmersen. Johann Georg Goldammer, který odborně studuje požáry v Institutu Maxe Plancka pro chemii ve Freiburgu, prosazuje jako doplněk používání malých hasicích letadel.
Jako nevýhoda použití vrtulníků při hašení je uváděna omezená nosnost hasební vody a proudění vzduchu od rotorů směrem dolů, které může vést k opětovnému zapálení ohně. Výhodou je zase snadná ovladatelnost. Malá letadla s vodou mají výhodu v okamžité připravenosti k akci a poměrně nízkých provozních nákladech. Goldhahn prosazuje přestavbu zemědělských letadel, jako je polský PZL M-18 Dromader nebo americký Air Tractor.
Hodinu provozu včetně odměny pro pilota počítá na 3700 eur (94 tisíc korun). Náklady na použití vrtulníku jsou značně vyšší a pohybují se v rozmezí čtyř tisíc až 23 tisíc eur (102 tisíc až 588 tisíc korun) za letovou hodinu v závislosti na velikosti helikoptéry. Letadlo přitom unese třikrát až šestkrát více vody.
Poukazuje se také na to, že případná pomoc států v rámci EU je dobrovolná a během horkého léta nemusí být dostatek volných kapacit. Goldammer se obává, že většina německých politiků je ukolébána falešným pocitem, že delší dobu nedošlo v Německu k rozsáhlým lesním požárům jako ve Středomoří nebo v Kalifornii. Goldhahn nicméně doufá, že nastala vhodná doba k tomu, aby získal prostředky alespoň na jedno hasicí letadlo. Šanci vidí padesát na padesát.
