Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Zelený úděs. Cesta k uhlíkové neutralitě bude drahá

Evropský klimatický plán přinese všeobecné zdražení, ztrátu konkurenceschopnosti a hospodářský „nerůst“.

Zelený úděs. Cesta k uhlíkové neutralitě bude drahá
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Evropská komise si pro zveřejnění návrhů opatření, která mají dramaticky snížit emise oxidu uhličitého na starém kontinentu, nemohla vybrat lepší dobu. Masivní záplavy v Německu s desítkami obětí, obrovské škody způsobené dosud nevídaným tornádem na jihu Moravy nebo výheň, která spalovala některá kanadská města, se jevily jako jasný argument, že je potřeba „začít něco dělat“.

Přesto se ambiciózní plán na snižování emisí v průmyslu, dopravě nebo zemědělství nesetkal s pochopením. Podle ekonomů je příliš velikášský, nedomyšlený a odtržený od reality. Spokojené nejsou ale paradoxně ani ekologické organizace. Pro planetu by podle apologetů zelené politiky bylo daleko přínosnější stanovit cílové snížení emisí do roku 2030 nikoli na 55, ale rovnou na 65 procent.

Největší poprask v médií vyvolal návrh zakázat od roku 2035 v Evropě prodej nových automobilů se spalovacími motory. Je to svým způsobem paradox, protože o směřování evropského automobilového průmyslu k elektromobilitě se rozhodlo už mnohem dříve. Novinkou je nicméně tlak na budování infrastruktury: do roku 2030 by podle Evropské komise měly fungovat tři miliony dobíjecích stanic pro elektromobily. 

Kromě toho ale evropský zelený úděl přichází s daleko kontroverznějšími nápady. Navrhuje například zdanit (a zdražit) leteckou a lodní dopravu, chystá uhlíkové daně a přitvrzení současného systému obchodování s emisními povolenkami. A tlačí také na rychlejší přechod na výrobu energie z obnovitelných zdrojů – do roku 2030 by v Evropě měly solární nebo větrné elektrárny pokrýt dvě pětiny evropské spotřeby energie.

Co dalšího přinášejí návrhy Evropské komise, jak se podepíší na zdražování energií, potravin nebo služeb a co to bude znamenat pro českou ekonomiku, se dočtete v aktuálním vydání týdeníku Hrot.