Rusko má podle tajných vojenských plánů, ke kterým se dostali novináři britského deníku Financial Times, v úmyslu použít taktické jaderné zbraně v případě, že bude napadeno jeho území. A kromě Západu to platí také pro hlavního asijského spojence, pro komunistickou Čínu.
Ruské plány přitom počítají se scénářem, že nasazení menších jaderných hlavic proti nepříteli může být nařízeno už v raných fázích potenciálního konfliktu, „pokud bude Jih hrozit dalším útokem ve směru hlavního úderu“.
Alexander Gabujev, ředitel berlínského bezpečnostního think-tanku Carnegie Russia Eurasia Center, zdůraznil, že dokumenty z let 2008 až 2014 dokazují, že Kreml počítá s použitím nukleárních zbraní v případě potenciální války na ruském území, pokud se nebude konvenční válka vyvíjet pro Rusko příznivě. Ukazuje to, že „operační práh pro použití jaderných zbraní je velmi nízký“, což odporuje oficiální ruské jaderné doktríně. I proto tyto informace řadu západních odborníků na jaderné zbraně zneklidnily.
Ruský východní vojenský okruh se aktivně připravuje na možné scénáře čínského útoku a počítá při obraně i s nasazením jaderných bomb. Přitom se během probíhající války na Ukrajině prezidenti obou zemí opakovaně zahrnují slovy o nekonečné podpoře a spolupráci.
Na konci února se náměstek čínského ministra zahraničí Sun Wej-tung setkal v Moskvě s ruským protějškem, náměstkem ruského ministra zahraničních věcí Andrejem Ruděnkem. Čínský politik po setkání zdůraznil, že se pod vedením prezidentů Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina strategické partnerství mezi Čínou a Ruskem těší „zdravému, stabilnímu a hlubokému rozvoji a bilaterální vztahy jsou nejlepší v historii“.
Tajné vojenské plány ale odhalují, že Kreml dlouhodobě čínskému režimu nedůvěřuje, i když hovoří o těsném spojenectví, uvedl americký týdeník Newsweek.
Mezi oběma zeměmi se sice buduje stále těsnější ekonomické spojení (Čína odebírá od Ruska fosilní suroviny a je zásadním hráčem, který podkopává západní protiruské sankce), geostrategické napětí mezi oběma státy ale neoslabuje.
Uniklé dokumenty dokazují, že Rusko v praxi zastává jadernou doktrínu „eskalací k deeskalaci“, při které počítá s rychlým použitím taktických jaderných pum. V jednom ruském potenciálním scénáři Čína platí falešné demonstranty, aby se střetli s ruskou policií na Dálném východě, a pak pošle sabotéry, aby tajně zaútočili na ruskou bezpečnostní infrastrukturu. Následně Peking rozmístí své jednotky na hranicích a obviní Rusko z genocidy.
William Alberque z londýnského think-tanku International Institute for Strategic Studies (IISS) se domnívá, že případný práh pro použití taktických jaderných zbraní je pro Kreml nižší v případě potenciálního útoku Spojených států i Číny, než je tomu v případě Ukrajiny. Kyjev se po rozpadu Sovětského svazu vzdal svého jaderného arzenálu ve prospěch garancí své suverenity.
Alberque dodal, že Rusko pokračuje v rozmísťování jaderných raket na Dálném východě u hranic s Čínou. Čínsko-ruská hranice měří více než čtyři tisíce kilometrů a je rozdělena na dvě části Mongolskem.
