V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Nad budoucností Španělska se po volbách stahují mračna. Ani jedna ze stran nemá blízko k sestavení funkční vlády, příležitost cítí separatisté.
V zemi na Pyrenejském poloostrově hraje zásadní roli volební systém. Takzvaný majorizovaný poměrný systém pomáhá nejsilnějším formacím tím, že mandáty rozděluje v menších volebních obvodech. Čím je náskok nejsilnějších stran před těmi ostatními větší, tím větší mandátový bonus dostávají.
Pomáhá ale i regionálním stranám, které sice mohou být celostátně slaboučké, ale na úrovni provincií získávají své bonusy. A ty jim umožňují zásadně ovlivňovat centrální politiku. Všechny tyto trendy se naplno projevily v letošních španělských volbách.
Volby vyhrála středopravicová Lidová strana (PP) vedená Albertem Núñezem Feijóem, která dostala 33,1 procenta hlasů a díky příznivému rozložení voličů obdržela 136 mandátů. Velký favorit se postaral o rekordní posílení oproti roku 2019 a vítězství získal prakticky ve všech španělsky mluvících částech země. Zaostal však za předpokládaným výsledkem.
Druzí skončili vládnoucí socialisté (PSOE) vedení úřadujícím premiérem Pedrem Sánchezem, již vybojovali jen o 1,4 procenta hlasů méně než vítěz voleb a zvítězili v řadě regionů, kde španělština není mateřským jazykem. Jejich 122 získaných křesel je více než minule, i než předpokládaly průzkumy.
Pravicoví populisté z uskupení Vox mají 12,4 procenta hlasů a 33 mandátů, což představuje velkou ztrátu proti volbám v roce 2019. Hůře si vedla i radikální levice, pro tyto volby sjednocená do koalice Přidat (Sumar), s 12,3 procenta a 31 křesly. PP spolu s Voxem ani PSOE společně s koalicí Sumar nedisponují sněmovní většinou.
Regionální formace, konkrétně hlavně katalánské a baskické, získaly jen 28 křesel, a jsou tak početně mnohem slabší než dosud. Díky volebnímu patu však jejich celková váha rapidně vzrostla.
Povolební situaci ve Španělsku se podrobněji věnujeme v aktuálním vydání týdeníku Hrot.
