Majitel firmy Petr Mudra stojí na střeše továrny mezi několika řadami fotovoltaických panelů. Pak se otočí stranou a ukáže na přiléhající střechu druhé haly. „Tam je naše první elektrárna, kterou tady máme už dvanáctý rok, a tady,“ rozpaží rukama kolem sebe, „tady je ta nová z letošního roku.“

Ve slunečném dni babího léta právě vyrábějí střešní instalace tolik elektřiny, že pokryje okamžitou spotřebu nábytkářské továrny a přebytek ještě prodává do sítě. „Jen se podívejte, teď jedeme za nula ze sítě, jen z našich zdrojů,“ říká Mudra už v kanceláři pod střechou. Spouští počítačový program, který ukazuje, že fabrika právě odebírá 127,5 kilowatthodiny, přičemž fotovoltaické elektrárny právě vyrábějí více než 253 kilowatthodin elektřiny. „Elektřinu vyrábějí, i když je pod mrakem,“ dodává Mudra.

Ještě jeden údaj na počítači je důležitý: nabití tisícikilowattové baterie, které je momentálně na hodnotě 87 procent. Jelikož se v továrně pracuje na dvě směny, je baterie důležitá brzy ráno, když ještě nesvítí slunce, a pak ve večerních hodinách. Právě ráno a večer si stroje v halách berou proud z baterie. „Od pěti ráno jedeme na baterii. Až do doby, než začne svítit slunce. A pak zase po západu,“ říká Petr Mudra. „Odhadujeme, že z vlastních zdrojů pokryjeme celoročně tak 85 procent elektřiny, zbytek musíme dokoupit.“ Nakupovat budou především v zimních měsících. „Tomu se nevyhneme,“ konstatuje.

I tak platí, že mít vlastní zdroj energie je v současné krizi jako výhra v loterii. U společnosti Arbyd to ale fotovoltaikou nekončí. Firma má také vlastní kotel, v němž spaluje rozdrcené zbytky z výroby, takže ve vytápění všech svých prostor je úplně soběstačná. „Pokryjeme veškerou spotřebu tepla,“ konstatuje Mudra. Samozřejmostí je také úsporné osvětlení – místo zářivek mají dělníci i lidé v kancelářích nad hlavami ledky. Zatímco mnohé jiné firmy kvůli vysokým cenám elektřiny a tepla řeší, jak přežijí následující měsíce a o kolik budou muset zdražit své výrobky, ve společnosti Arbyd počítají, kolik ušetří. Jen za elektřinu to jsou miliony korun. A navíc nemusejí zvedat ceny svých výrobků.

Skandinávské pošťouchnutí

První fotovoltaickou elektrárnu si Arbyd pořídil v roce 2010, tedy v době velkého rozmachu tohoto byznysu. Někteří velcí investoři si posléze vysloužili hanlivé označení „solární baroni“, které prezident Miloš Zeman používá dodnes. Jenže na rozdíl od rozlehlých solárních parků na zemědělských pozemcích si Arbyd nechal panely namontovat na střechu jedné své haly. „V tu dobu to mělo ekonomický smysl,“ vysvětluje Mudra, proč se jeho firma před dvanácti lety zadlužila. Střešní instalace o výkonu 300 kilowattů tehdy vyšla na 28 milionů korun, díky dotované výkupní ceně se ale vyplatila. „Leasing už jsme splatili,“ konstatuje majitel nábytkářské firmy.

Další ekologický impulz přišel v letech 2016 a 2017, kdy Arbyd začal pronikat na skandinávský trh – především do Švédska. „Máme tam svého obchodního zástupce, cenově je to tam pro nás hodně zajímavé, dodáváme naše výrobky přímo koncovým zákazníkům,“ říká Petr Mudra. Tamní trh je ale hodně „zelený“, takže úřady například vyžadují různé certifikáty, které dokládají třeba to, že dřevo, z něhož se vyrábí nábytek, pochází z ekologicky obhospodařovaných lesů. Anebo certifikát na lepidla a další přípravky, které se při výrobě nábytku používají. „Po zahraničních firmách chtějí dokonce více certifikátů než po tamních,“ říká Mudra. Postavení na trhu vylepšuje také to, když má dodavatelská firma nízké emise a uhlíkovou stopu.

V roce 2018 si tak Arbyd pořídil kotel na spalování odpadu z výroby. V jedné hale proto stojí drtič, kam se svážejí různé odřezky a jiné zbytky. „A tady tím potrubím se drť dostává ke kotli,“ ukazuje Petr Mudra. Kotel od českého výrobce stojí v samostatné místnosti, nepotřebuje žádnou obsluhu, sám si odebírá palivo, kolik zrovna potřebuje. „Starý kotel, který spaloval dřevo nebo štěpku, jsme stejně museli zrekonstruovat, tak jsme to vyřešili kotlem na odpad z výroby, čímž jsme opět snížili svou uhlíkovou stopu,“ vysvětluje majitel firmy.

Kotel vyšel na šest milionů korun, přičemž 2,1 milionu pokryla státní dotace. Pokud by fabrika musela vytápět plynem, zaplatila by v nastávající sezoně odhadem okolo 2,4 milionu korun. S vlastním kotlem nezaplatí ani korunu, respektive jen náklady na elektřinu, ale tu si z větší části vyrobí sama. A v létě, když se netopí, se zbytky z výroby odvážejí firmě, která většinu z nich znovu využije do svých výrobků.

Druhá elektrárna

Letos si společnost nechala na druhou střechu namontovat druhou fotovoltaickou elektrárnu o výkonu dvě stě kilowattů. A pořídila si rovněž zmiňovanou baterii na ukládání přebytečné energie. Včetně řídicího systému vyšla tato investice na 32 milionů korun. Arbyd na tom i tak vydělal – a hned dvakrát. Jelikož střešní instalaci začal řešit už před několika lety, získal od ministerstva průmyslu docela štědrou sedmdesátiprocentní dotaci – celkem 22 milionů korun. A po razantním zvýšení cen elektřiny si výraznou část proudu vyrobí továrna sama.

„V současné energetické situaci pro nás fotovoltaika znamená vlastně okamžitou návratnost investice. Dneska bych do solární elektrárny šel patrně i bez dotace,“ říká Mudra. Velkou výhodou je také baterie, která je umístěná v kontejneru u příjezdové cesty k výrobním halám. Původně firma jednala s japonským výrobcem o dodávce nejmodernějšího typu baterie, která má prakticky neomezenou životnost. Jenže do tohoto záměru zásadně zasáhla koronavirová pandemie.

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

„Nakonec se to ukázalo jako nereálné,“ konstatuje Mudra. Japonská baterie měla být první v Evropě, ale kvůli covidu-19 se nemohlo uskutečnit potřebné školení k jejímu provozu, nejistý byl rovněž případný servis. Baterie se měla na starý kontinent převézt ve dvanácti kontejnerech, jenže cena dopravy v pandemii vyletěla raketově vzhůru. A tak nakonec Arbyd sáhl po klasické baterii, jejíž životnost je zhruba dvacet let.

Dvě fotovoltaické elektrárny, které na střechách zabírají několik kilometrů čtverečních, a jednomegawattová baterie přinášejí firmě podle odhadů roční úsporu přibližně 8,4 milionu korun. Za proud tak společnost ročně zaplatí jen asi 1,5 milionu místo deseti milionů. „Bez všech úspor bychom v současné době těžko konkurovali na zahraničních trzích, současně máme i lepší pozici v České republice,“ konstatuje majitel Mudra.

Součástí hospodárného využívání energie je rovněž speciální software, který mimo jiné zajišťuje, aby firma nakupovala elektřinu ze sítě v okamžiku, kdy je cena nejvýhodnější – což bývá obvykle v noci. Opět se ukazuje, jak výhodné je mít baterii, kam se v případě potřeby ukládá i energie nakoupená ze sítě. „Chytrý“ software ale kvůli nainstalované fotovoltaice sleduje také vývoj počasí. Vyhodnocováním všech údajů se neustále zdokonaluje a zpřesňuje.

„Šedá voda“ pro toalety

K úsporám je zapotřebí přičíst rovněž plán na hospodaření s dešťovou vodou. Nábytkářská firma chce příští rok vybudovat velký podzemní zásobník, kam se bude svádět voda ze střech. „Zaměstnáváme okolo stovky lidí a denně spotřebujeme na pět tisíc litrů vody. Minimálně tři tisíce litrů přitom představují toalety. Ano, opravdu je to tak, taky mě to číslo překvapilo,“ konstatuje Mudra.

Investice do vlastního zásobníku vody vyjde podle odhadů na něco přes mi­lion korun. „Teď nám to zrovna počítají, tak uvidíme,“ říká Mudra. Podle odhadu by využívání „šedé vody“ mělo společnosti Arbyd přinést roční úsporu okolo 53 tisíc korun.

Firma také plánuje, že vybuduje ještě jednu fotovoltaickou elektrárnu. Součástí rodinného „klanu“ je totiž rovněž úspěšný internetový obchod s nábytkem Designovynabytek.cz, o který se stará jeden z Mudrových synů. Má rozsáhlý sklad, kde je zboží naskládané v regálech v několika patrech nad sebou. Součástí jsou i kancelářské prostory. Jenže výrobní haly mateřské společnosti Arbyd už nestačí současným požadavkům, a tak rodina Mudrových plánuje, že pro e-shop vystaví novou halu. „Támhle, u toho sloupu elektrického napětí,“ ukazuje Petr Mudra ze střechy fabriky. A právě na střeše nové haly by chtěla firma nainstalovat další fotovoltaické panely. „Určitě tu střechu využijeme,“ dodává Mudra. 

Fotovoltaická tsunami

Zájem mezi domácnostmi a firmami o instalaci vlastních fotovoltaických panelů je letos kvůli razantnímu zdražování elektřiny rekordní. Instalační firmy jsou ale mnohde zahlcené, takže zájemci musejí čekat až několik měsíců. Jen za prvních šest měsíců se instalovalo více solárních elektráren než za celý loňský rok. Celkem bylo podle Solární asociace připojeno 9354 elektráren s celkovým výkonem 74,6 megawattu, což je téměř dvousetprocentní nárůst oproti stejnému období loni. Převažují sice střešní instalace na rodinných domech, velký zájem je ale také o firemní elektrárny z Národního plánu obnovy. Jen za první pololetí bylo podáno 2,5 tisíce žádostí. Další žádosti je možné podávat do konce listopadu, ministerstvo má pro fotovoltaiku vyčleněno několik miliard korun.

Od truhlářské dílny k exportérovi roku

• Nábytkářská společnost Arbyd vznikla na počátku devadesátých let, Petr Mudra nejprve začínal sám v truhlářské dílně.

• V současnosti firma patří k předním tuzemským výrobcům designového nábytku.

• Zaměstnává okolo sta lidí, Petr Mudra firmu řídí jako rodinný podnik.

• Polovinu své produkce společnost vyváží, nejen do evropských států, ale také do severní Afriky nebo na Blízký východ.

• Vybavila například hotel švýcarského vědeckého centra CERN, nemocnici či vysokoškolské koleje ve Švédsku, spolupracuje s mezinárodní advokátní kanceláří britské královské rodiny Allen and Overy, její služby využívají vlastníci hotelů v Dubaji nebo Deutsche Bank.

• Mezi další klienty patří Boeing, Renault, BMW a další automobilky nebo benzinové stanice po celé Evropě.

• Z tuzemských firem spolupracuje či spolupracovala například se společností Moser, Mattoni 1873, Penta nebo Škoda Transportation.

• Spolupracuje s předními evropskými architekty.

• Od roku 2019 patří mezi 27 nejlepších evropských projektů s využitím obnovitelných zdrojů v průmyslu v rámci unijního projektu Resindustry.

• V roce 2021 získala firma ocenění Český exportér roku 2021 v kategorii Střední podnik.

• Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze zařadilo firmu mezi deset nejprogresivnějších podniků v ČR.