První fotovoltaickou elektrárnu si Arbyd pořídil v roce 2010, tedy v době velkého rozmachu tohoto byznysu. Někteří velcí investoři si posléze vysloužili hanlivé označení „solární baroni“, které prezident Miloš Zeman používá dodnes. Jenže na rozdíl od rozlehlých solárních parků na zemědělských pozemcích si Arbyd nechal panely namontovat na střechu jedné své haly.

Další ekologický impulz přišel v letech 2016 a 2017, kdy Arbyd začal pronikat na skandinávský trh – především do Švédska. Tamní trh je hodně „zelený“, takže úřady například vyžadují různé certifikáty, které dokládají třeba to, že dřevo, z něhož se vyrábí nábytek, pochází z ekologicky obhospodařovaných lesů. Postavení vylepšuje také to, když má dodavatelská firma nízké emise a uhlíkovou stopu.

V roce 2018 si tak Arbyd pořídil kotel na spalování odpadu z výroby. Letos si společnost nechala na druhou střechu svého areálu namontovat další fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 200 kilowattů. A pořídila si rovněž baterii na ukládání přebytečné energie.

Zatímco mnohé jiné firmy kvůli vysokým cenám elektřiny a tepla řeší, jak přežijí následující měsíce a o kolik budou muset zdražit své výrobky, ve společnosti Arbyd počítají, kolik ušetří. A navíc nemusejí zvedat ceny svých výrobků.

Dvě fotovoltaické elektrárny, které na střechách zabírají několik kilometrů čtverečních, a jednomegawattová baterie přinášejí firmě podle odhadů roční úsporu přibližně 8,4 milionu korun. Za proud tak společnost ročně zaplatí jen asi 1,5 milionu místo deseti milionů. „Bez všech úspor bychom v současné době těžko konkurovali na zahraničních trzích, současně máme i lepší pozici v České republice,“ konstatuje majitel společnosti Petr Mudra.