Zemědělec při okopávaní zelí vzhlédne k nebi, aby zkontroloval počasí. To ho zajímá nejen kvůli výpěstkům, ale i fotovoltaickým panelům, které na stejném poli v pravidelných odstupech střídají řádky s hlávkami zelí. 

Tak lze v jednoduchosti popsat koncept takzvané agivoltaiky kombinující zemědělskou výrobu s výrobou elektřiny ze slunce. Právě zelí, ale také třeba brambory, vinná réva, jablka nebo chmel se pro pěstování pod panely jeví jako mimořádně vhodné. Agrivoltaika se ve světě pomalu slibně rozvíjí a debatovat se o ní začíná i v Česku. 

Komplikace a zase komplikace

Pirátští poslanci v čele Radkem Holomčíkem plánují navrhnout legislativní změny, které by rozvoj agrivoltaiky odbrzdily. „Návrh máme v předběžné verzi téměř hotový, ale je před námi ještě mnoho práce,“ říká týdeníku Hrot Holomčík s tím, že je nutné upravit hned několik zákonů, mezi nimi třeba energetický zákon nebo zákon o podporovaných zdrojích energie, stejně jako stavební legislativu. 

Především je však nutné upravit i podmínky dotační politiky na evropské úrovni. Podle současných pravidel není totiž možné postavit elektrárnu na půdě deklarované jako zemědělská. Změnou účelu však přijde zemědělec o nárok na dotace, což je hlavní problém i podle ministerstva zemědělství.

Resort sice označuje agrivoltaiku za zajímavý koncept a je připraven ji v případě zájmu zemědělců podpořit. Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý ovšem poukazuje na množství komplikací. Vedle legislativních jde i o čistě technické. „Od roku 2022 má být zaváděna kontrola administrace zemědělských podpor na základě satelitních snímků, což by v případě agrivoltaiky bylo obtížné, protože plodiny pěstované pod fotovoltaickými panely by na snímcích nebyly vidět,“ uvádí Bílý jednu z nich. Ministerstvo proto preferuje rozvoj solární energetiky spíše tradiční cestou na střechách a brownfieldech. 

Levnější než střechy

Agrivoltaika přitom může být odpovědí na mnohé problémy spojené s rozvojem sluneční energie. Cena solárních panelů sice během deseti let propadla na zlomek částek z éry solárního boomu, vybudovat elektrárnu na „zelené louce“ vychází přesto ekonomicky stále výhodněji než na státem preferovaných střechách. Podle Martina Madeje z Aliance pro energetickou soběstačnost, který novou technologií sleduje, jsou investiční náklady agrivoltaiky vyšší než u konvenčních solárních parků, ale nižší než na střechách. 

Zabírání polí pro energetickou výrobu zároveň nese veřejnost dost nelibě. Podle dřívějších propočtů Agrární komory zabraly fotovoltaické panely v Česku asi čtyři tisíce hektarů, což představuje méně než tisícinu tuzemské zemědělské půdy a výrazně méně než plocha, na které se dnes pěstuje řepka do biopaliv a kukuřice do bioplynek. Přesto jde o jeden z nejčastějších argumentů proti fotovoltaice.

Pod svisle nebo dostatečně vysoko umístěnými agrivoltaické panely tak, aby pod nimi projela technika, lze přitom dále pěstovat některé plodiny. Kvůli odstínění jsou podle zkušeností německých zemědělců výnosy asi o pětinu nižší, ztráty na úrodě lze však vykompenzovat zisky z vyrobené elektřiny. „Agrovoltaika zvýší výnosnost pole 1,6krát až 1,9krát oproti konvenčnímu hospodaření,“ dodává Madej. 

Podle poslance Holomčíka by bylo dobré podpořit agrovoltaiku nějakou formou investiční dotace, garantované výkupní ceny odmítá. Podle německého serveru Top Agrar existují dotace na agrivoltaiku v USA, Číně a jako první v Evropě i ve Francii. Hlasité volání po odblokování legislativní překážek však přichází také z Německa a dalších zemí. Boj českých Pirátů tak nemusí být osamocený.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.