Sokolovská uhelná kvůli drahému plynu stopla projekt kotelen

Už v nadcházející topné sezoně mělo obyvatele Sokolova hřát teplo ze dvou nových plynových kotelen. Investice za 150 milionů korun měla nahradit dodávky z uhelné elektrárny Tisová a být součástí přechodu těžební skupiny do bezuhelné éry. 

Sokolovská uhelná a sesterská společnost SUAS Group však investici kvůli drahému plynu pozastavily. „Jsme ve fázi, kdy máme pořízenou technologii a máme připraveny zemní práce, ale s ohledem na cenový vývoj zemního plynu by investice nedávala ekonomické ratio,“ vysvětluje Pavel Tomek, který stojí v čele Svěřenského fondu Františka Štěpánka, nedávno zesnulého většinového vlastníka společnosti. Fond po nedávném odchodu menšinového akcionáře Jaroslava Rokose skupinu zcela ovládl. 

Bereme všechno kromě plynu

Sokolovská uhelná s novou majetkovou strukturou plánuje investice do zelené energetiky i do sítí. Zatím však tápe nad budoucností zemního plynu a uhlí. A totéž platí i pro celý stát

Sokolovská uhelná s novou majetkovou strukturou plánuje investice do zelené energetiky i do sítí. Zatím však tápe nad budoucností zemního plynu a uhlí. A totéž platí i pro celý stát

Vzhledem k rekordním cenám na burzách by totiž bylo „plynové“ teplo pro obyvatele Sokolova ekonomicky neúnosné. Společnost má přitom už objedány, a dokonce zaplaceny dva plynové kotle. Jejich instalace se však přesouvá minimálně na jaro 2023.

Podle Tomka je možná i varianta, že skupina projekt úplně odpíská. „Pokud by došlo k přerušení dodávek plynu z Ruska a nebyl by dostatek dodávek zemního plynu na přijatelné cenové úrovni, potenciál budoucnosti plynových kotelen v tuto chvíli nevidíme,“ míní Tomek. 

Žádné povolenky. Plyn zdražil elektřinu devětkrát více

Průmyslníci dostanou na kompenzacích za drahé povolenky „jen“ 776 milionů korun. Mnohem více než emise zvedl totiž cenu elektřiny drahý plyn. Zdražování bylo navíc ve srovnání s domácnostmi nepatrné. 

Průmyslníci dostanou na kompenzacích za drahé povolenky „jen“ 776 milionů korun. Mnohem více než emise zvedl totiž cenu elektřiny drahý plyn. Zdražování bylo navíc ve srovnání s domácnostmi nepatrné. 

Plyn na burzách stojí aktuálně šestkrát více než loni. Po většinu času proto nyní nevyrábí ani paroplynová elektrárna Vřesová, která je rovněž součástí skupiny. Zdroj původně využívající energoplyn z hnědého uhlí přešel na zemní plyn před dvěma lety. Za normálních okolností by podle Tomka jela Vřesová na plný výkon, kvůli rekordním cenám paliva se však její provoz nevyplatí.