Sokolovská uhelná s novou majetkovou strukturou plánuje investice do zelené energetiky i do sítí. Zatím však tápe nad budoucností zemního plynu a uhlí. A totéž platí i pro celý stát
Obří oranžový velkostroj KU800 se prokousává skrývkou hnědouhelného lomu Jiří směrem na západ, kde leží jezero Medard, které vzniklo po těžbě uhlí na Sokolovsku. Okolí Medardu plánuje vlastník Sokolovská uhelná a sesterská společnost SUAS Group proměnit v rekreační a rezidenční lokalitu, a vodní plocha se tak má stát symbolem vstupu skupiny do nové éry.
Obě propojené společnosti minulý týden oznámily zásadní změnu vlastnické struktury. Majetkově i z výkonných funkcí se stahuje Jaroslav Rokos, dlouholetý partner předloni zemřelého většinového vlastníka Františka Štěpánka. Rokos v obou společnostech držel 42procentní podíl, po vypořádání transakce celou skupinu ovládne Svěřenský fond Františka Štěpánka, do kterého vložili své podíly dědicové zesnulého podnikatele. Podle všeho neodchází Rokos ve zlém, celoživotní těžař se však už necítil být tím pravým pro transformaci skupiny. Přechod k bezuhelné budoucnosti přenechal na starost kolegům.
Odchod od uhlí naplánovala skupina na období kolem roku 2030. V minulosti těžila Sokolovská uhelná přes sedm milionů tun uhlí ročně. Objem těžby však v posledních letech klesal a dnes je společnost zhruba na polovině dřívějších čísel. Vedle projektů spojených s oživením jezera Medard proto naplánovala postupný přechod k zemnímu plynu, obnovitelným zdrojům a dalším moderním technologiím, jako jsou baterie či vodík.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot