Co si představíte, když se řekne robot? „I mě jako první napadne hranatý plechový panáček,“ krčí rameny Jitka Čejková z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. „Zároveň si hned představím své tekuté chemické roboty nebo humanoidní japonské roboty. Ale napadá mě i kuchyňský robot nebo robotický vysavač,“ dodává vědkyně, která se chemickým robotům – těm „čapkovštějším“ – začala věnovat již během doktorského studia. „Roboti v divadelní hře R.U.R. byli totiž tvořeni z chemicky syntetizované měkké hmoty – protoplazmy připomínající hmotu živou, nikoli z plechu a koleček,“ vysvětluje Čejková.

Tekutí roboti

Ve své laboratoři Jitka Čejková zkoumá kapky dekanolu (organická s vodou nemísitelná látka) v prostředí dekanoátu sodného (vodného roztoku surfaktantu – „mýdla“). Tyto kapky připomínají chování živých organismů. Stejně jako živé buňky nebo drobné organismy se tyto kapičky dokážou pohybovat směrem ke gradientu chemického signálu nebo od něj (chemotakticky). „Chemotaxi si můžeme zjednodušeně představit jako pohyb organismů podle chemických značek – když jim něco ‚voní‘, jdou za tím, když naopak ‚smrdí‘, tak od toho utíkají. Naše kapky vědí, že ‚sůl je nad zlato‘, a proto se pohybují za vyšší koncentrací solí. Sůl je pro ně chemoatraktant.“

Kapky na základě vnějších chemických stimulů také dokážou měnit svůj tvar – na svém povrchu vytvářejí různé panožky a výběžky. „Připomíná to chobotničky a nikdo neví, proč se to děje,“ popisuje Čejková. Nedávno také zjistili, že ve skupinách spolu tyto kapky interagují – shlukují se nebo se naopak odpuzují – podobně jako živočichové v hejnech. Otázku „A k čemu to je dobré?“ nemá Jitka Čejková ráda: „Dělám základní výzkum. Sledujeme jevy, které ještě nikým na světě nejsou popsané. Češi jsou aplikací posedlí, ale například v Japonsku se mě na to nikdy nikdo nezeptal,“ dodává. I proto má tak ráda komunitu „aliferů“ – odborníků v oboru artificial life (ALife – umělý život): „Jsou to vizionáři otevření novým nápadům bez okamžitého aplikačního potenciálu.“ 

Na druhou stranu chápe, že vidina aplikace pomáhá laikům celou problematiku pochopit a „zaškatulkovat“. Tekutí roboti by se jednou mohli využívat například pro inteligentní čištění, kdy by kapka sloužila jako transportér neutralizačního činidla přímo a jen do místa znečištění. Při odbourávání olejových skvrn pomocí bakterií bychom zase mohli cíleně měnit tvar kapky – zvětšovat její povrch, aby byl bakteriím více přístupný. 

Robot 100

„Čapkovu definici chemických robotů připomínám při každé příležitosti – na konferencích, při přednáškách i odborných publikacích,“ říká Čejková. Již před čtyřmi lety začala plánovat mezinárodní konferenci ALIFE 2021, která se bude konat příští rok v Praze, kvůli koronaviru pravděpodobně v hybridní formě. „Chtěla jsem to pojmout i jako oslavu R.U.R., ale uvést divadelní hru v angličtině se ukázalo jako téměř nemožné,“ komentuje. 

Ale 25. ledna 2019 večer se zrodil nápad na knihu, elegantní způsob, jak R.U.R. představit i mezinárodnímu publiku: „Byla jsem s kamarádem v hospodě kousek od Národní a vyprávěla jsem mu, že přesně před 98 lety byla světová premiéra divadelní hry R.U.R. v Národním divadle,“ vzpomíná. Postupně začala zjišťovat praktické věci kolem vydání knihy a oslovovat kolegy, zda by si přečetli R.U.R. a napsali k tomu komentář. 

Původně měla kniha obsahovat divadelní hru a pár komentářů, ale oslovení autoři posílali rovnou celé kapitoly. „Když jsem měla 50 příspěvků, říkala jsem si: Super, bude to R.U.R. viděno sto očima. Ve finále se to však zvrtlo a jsou to komentáře stovky osobností,“ popisuje.

Společným znakem všech autorů je to, že je Jitka Čejková zná osobně – a nejsou to jen vědci, ale i spisovatelé, novináři, sportovci či umělci. „Když jsem si četla jednotlivé příspěvky, v duchu jsem slyšela, jak mi to vyprávějí,“ líčí. „Díky tomu jsem mohla korigovat české překlady – třeba že takto dlouhé souvětí by daný vědec nikdy neřekl,“ směje se. 

R.U.R. je nadčasové dílo, které řeší i otázky současnosti – umělé tkáně a orgány, otázky evoluce a rozmnožování, výzvy umělé inteligence, ale i globalizaci, rozdělení moci a postavení žen ve světě, což dobře reflektuje sto pohledů. „Myslím, že Čapkova kniha R.U.R., která dala vzniknout celosvětově nejznámějšímu českému slovu, by měla být v každé domácnosti. Naše vydání k tomu navíc nabízí sto rozumů,“ shrnuje Čejková.

Kniha Robot 100: Sto rozumů

- Kniha vychází ve Vydavatelství VŠCHT Praha sto let po prvním knižním vydání divadelní hry R.U.R. (Rossum’s Universal Robots). Anglické vydání připravuje MIT Press v létě 2021.

- Obsahuje první vydání divadelní hry R.U.R. a 90 příspěvků sto osobností z celého světa a z nejrůznějších oborů a odvětví – od vědy až po umění a sport.

- Autorem obálky je grafik Jonáš Ledecký, který má k Čapkovi i robotům blízko – vydal již komiksové zpracování Povídek z první a druhé kapsy Karla Čapka a robotické kombinézy navrhuje pro sestru, lyžařku a snowboardistku Ester Ledeckou.

• Karel Čapek původně vymyslel označení „labor“, ale bratr Josef mu poradil, aby raději použil výraz „robot“, odvozený od slova „robota“ – nucená práce.

• Sám Čapek se 15 let po vydání R.U.R. ohradil fejetonem „Autor robotů se brání“‎ proti již v té době populární představě „mechanických robotů z plechu a koleček“‎ a zdůrazňoval svoji původní představu „vědeckých robotů vzniklých cestou chemickou“‎.

• V rámci oslav 100. výročí slova robot vzniká i řada dalších akcí a počinů, vedle knihy „Robot 100: Sto rozumů“ například vychází i kniha sci-fi povídek „Robot 100: Povídky“, v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše probíhá výstava „Cesta do hlubin robotovy duše“ a tématem letošní Noci vědců je „Člověk a robot“.

• Divadelní hra R.U.R. měla světovou premiéru 25. ledna 1921 v Národním divadle v Praze. Sto let poté se chystá třídenní festival „100 let R.U.R.“ v divadle Archa.

Artificial Life (ALife) – umělý život

• Interdisciplinární vědní obor, který zkoumá umělý život vytvořený na počítači nebo v laboratoři s cílem studovat a simulovat živé systémy a porozumět jim. Zahrnuje nejrůznější témata, jako je například umělá inteligence, robotika, chemická syntéza umělých buněk, ale i filozofické úvahy, co je vlastně život. ALife komunita sdružuje počítačové vědce, robotiky, fyziky, chemiky, biology, ale i zástupce humanitních oborů a umělce.

Artificial Intelligence (AI) – umělá inteligence

• Obor informatiky zabývající se tvorbou strojů řešících komplexní úlohy napodobující lidské schopnosti, například uvažování, učení se, plánování či kreativitu.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.