Vykouřit jednu cigaretu trvá pár minut. Odhozený nedopalek se v přírodě rozkládá až patnáct let. Celosvětově kouří 1,1 miliardy lidí, to při necelé krabičce vykouřené denně znamená až 136 tisíc oharků každou vteřinu. V součtu tak nedopalky tvoří kolem čtyřiceti procent odpadu z ulic a pláží.

Nejde jen o objem, vajgly obsahují mnoho toxických látek, které znečišťují životní prostředí. Jediný drobný nedopalek podle Světové zdravotnické organizace obsahuje až sedm tisíc toxických chemikálií a znečistí až 500 litrů vody. Často jsou také „nechtěnou potravou“ divokých zvířat – látky z oharků byly nalezeny v těle sedmdesáti procent mořských ptáků a třiceti procent mořských želv.

Skončit s kouřením pro „životní prostředí“ tak může být podle Světové zdravotnické organizace dalším pádným důvodem. Dorazil tento trend už i do Česka? „Nejvíce kuřáků se rozhoduje přestat ze tří důvodů – zdraví, finance nebo rodina. Aby kuřák poptával léčbu výhradně kvůli ekologii, je výjimečné. Rozdíly ve vnímání dopadů kouření ale můžeme sledovat mezi generacemi,“ říká adiktolog Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Začíná to na poli

Nepříznivé k životnímu prostředí je i samotné pěstování tabáku. Přispívá totiž k odlesňování, a to především v rozvojových zemích, kde se pěstuje devadesát procent celosvětové produkce tabáku. Rostliny tabáku jsou navíc náchylné k napadení nejrůznějšími škůdci a plísněmi, proto pěstitelé často používají chemické ošetření včetně pesticidů a látek, které jsou v západním světě zakázané, což dále kontaminuje půdu a ničí životní prostředí.

Tabák vstřebává z půdy více dusíku, fosforu a draslíku než jiné plodiny, čímž půdu vyčerpává. Celkově se tabák pěstuje zhruba na 5,3 milionu hektarů půdy. Většina tabáku se pěstuje v zemích s nízkými a středními příjmy, kde lidé často trpí nedostatkem potravy i vody. Cenné zdroje obživy ale v daných místech okupuje tabákový průmysl.

„Uhlíková stopa tabákového průmyslu způsobená výrobou, zpracováním a přepravou tabáku se rovná pětině CO2, který ročně vyprodukuje komerční letecký průmysl, což dále přispívá ke globálnímu oteplování,“ stojí ve zprávě Světové zdravotnické organizace.

V součtu tak kouření není problém jednotlivců a jejich zdraví, ale celé planety, protože významně přispívá k sociálním nerovnostem, ke znečišťování životního prostředí i globálnímu oteplování. ×

Autorka je stálou spolupracovnicí redakce, působí na Univerzitě Karlově

Jak přestat?

• Stanovte si den D – den, od kterého se stanete nekuřákem.

• Vyhoďte nebo někomu věnujte všechny staré cigarety, popelníky atd.

• Sepište si seznam situací, kdy jste si běžně zapálili cigaretu. A pro tyto situace si připravte náhradní řešení – například si dát mentolový bonbon.

• V případě silné chuti kouřit užívejte náhradní nikotin v podobě žvýkaček, náplastí či pastilek nebo léky na odvykání kouření.

• Pokud by odvykání bylo příliš náročné, vyhledejte odbornou pomoc:

– Národní linka pro odvykání,

– centra pro závislé na tabáku,

– certifikované lékárny,

– praktický lékař,

– mobilní aplikace.

Čeští kuřáci a kuřačky

• V Česku v roce 2021 kouřila zhruba čtvrtina obyvatel starších patnácti let.

• V delším časovém horizontu (2012–2021) dochází ke snižování podílu kuřáků v populaci.

• Denně kouří dvaadvacet procent mužů a třináct procent žen.

• Průměrná uváděná spotřeba je patnáct až dvacet čtyři cigaret denně.

• Na následky kouření zemře v Česku šestnáct až osmnáct tisíc osob ročně, celosvětově osm milionů lidí.

• Téměř třetina současných kuřáků se v průběhu roku 2021 pokusila přestat s kouřením, nejvíce jich bylo ve věkové skupině patnáct až čtyřiadvacet let. Nejvyšší snahu zanechat kouření mají respondenti s vysokoškolským vzděláním.

I v Česku nabývají na popularitě alternativy klasického kouření – zahřívaný tabák (vapování), elektronické cigarety či nikotinové sáčky.

• V roce 2021 užívalo elektronické cigarety 7,4 procenta osob, přitom čtyři procenta respondentů denně. Přibližně polovina uživatelů elektronických cigaret uvádí, že kouří současně i klasické cigarety, a skoro třicet procent uživatelů před užíváním elektronických cigaret nikdy nekouřilo. Čtvrtina uživatelů užívá elektronické cigarety bez nikotinu.

• Zahřívané tabákové výrobky v současné době užívá sedm procent dotázaných.

• Roste i obliba nikotinových sáčků, a to především v nejmladší věkové skupině patnáct až dvacet čtyři let, kdy je podle průzkumu užívá 6,6 procenta respondentů (skutečné číslo ale bude asi mnohem vyšší).

Zdroj: Studie NAUTA 2021, Státní zdravotní ústav

Nikotinové sáčky

Pokud z kapsy vašeho dítěte vypadne pestrobarevná kulatá krabička, kterou bude kvapně schovávat se slovy „To jsou bonbony“, zpozorněte. Pravděpodobně i vaše dítě propadlo současnému trendu mladých – nikotinovým sáčkům. „Sáčky se vkládají pod ret. Obsahují čistý vysoce návykový nikotin a často mají nejrůznější příchutě, což je pro děti a mladistvé atraktivní. Vychováváme novou generaci závislých,“ upozorňuje adiktolog Adam Kulhánek.

Podobně jako elektronické cigarety neobsahují nikotinové sáčky tabák, nic se nezapaluje, a nevznikají tedy toxické produkty hoření. O „zdravější“ alternativu kouření se ale nejedná. Sáčky mají i několikanásobně vyšší obsah nikotinu než běžné cigarety. „Vykouřením jedné cigarety člověk absorbuje jeden až 1,5 miligramu nikotinu. Sáčky obsahují běžně čtyři až sedm miligramů nikotinu, ale na trhu jsou dostupné i sáčky s obsahem padesát miligramů! Vstřebatelnost záleží na mnoha faktorech, především na pH v ústech, ale udává se zhruba šedesát procent,“ říká Kulhánek.

„Předávkování projevující se útlumem, bolestí hlavy nebo pocity na zvracení je tak poměrně časté. Hrozí ale i mnohem větší riziko, smrtelná dávka čistého nikotinu je třicet až šedesát miligramů.“ Problémem nikotinu není jen akutní intoxikace a silná návykovost, ale i jeho neurotoxický účinek, a to především na vyvíjející se mozek. „Ze studií víme, že pokud je lidský plod vystavován nikotinu během těhotenství, dochází ke zpomalení vývoje mozku,“ říká adiktolog a zdůrazňuje, že lidský mozek se formuje i po narození – zhruba do pětadvaceti let.

Cigarety a příroda

• Kvůli tabákovému průmyslu je ročně pokáceno 600 milionů stromů.

• Každoročně je při pěstování tabáku zničeno zhruba 35 tisíc kilometrů čtverečních půdy, skoro polovina rozlohy ČR.

• Na výrobu jedné cigarety se spotřebuje 3,7 litru vody, celkem tabákový průmysl spotřebuje 22 miliard tun vody ročně.

• Kouření je významným producentem skleníkových plynů. V souvislosti s pěstováním tabáku a kouřením se ročně uvolní 84 megatun emisí CO2.

• Spalováním tabáku vznikají toxické látky, které se uvolňují do ovzduší.

• Nedopalky představují až čtyřicet procent odpadu z ulic a pláží a jsou významným znečišťovatelem životního prostředí. V přírodě se rozkládají až patnáct let, navíc obsahují toxické látky, které znečišťují půdu i vodu.

Zdroj: Světová zdravotnická organizace (WHO)