Přehradní hráz padla okolo druhé hodiny ráno. Podle dosud dostupných informací způsobila její kolaps exploze, již s největší pravděpodobností záměrně provedla ruská armáda.
„Ve dvě hodiny ráno vyhodili okupanti z RF do povětří vodní elektrárnu Kachovskaja, neuvědomili si ale míru poškození a následky,“ píše analytická zpráva ruské disidentské organizace Občanská rada. „Nemohli to hned zkontrolovat – koneckonců by je mohli Ukrajinci zasáhnout –, zatím ale věřili, že precizně vyhodili do povětří malou část přehrady a zavaří tak ukrajinské armádě na ostrovech. Nízko položené ostrovy na jihu Chersonu jsou v šedé zóně, jde o jedno z míst, kde se ukrajinská armáda údajně formuje na řece.“
Hráz nelze opravit
Přehradní hráz je podle ukrajinských zdrojů zcela zničena a nelze ji opravit. Ohroženy jsou celkem desetitisíce obyvatel města Cherson a nejméně osmi přilehlých obcí. Ze zoologické zahrady na jednom z chersonských ostrovů na Dněpru nepřežilo ani jedno zvíře. Kromě toho bude mít vyřazení tamní hydroelektrárny pochopitelné dopady energetické a ekologické (do řeky z elektrárny například uniklo na 150 tun mazadel).
Kachovce místní přezdívají „Kachovské moře“, protože se v některých částech táhne až za obzor. Drží osmnáct krychlových kilometrů vody, zhruba jako Velké Solné jezero v americkém Utahu; to odpovídá zhruba 25násobku Orlické přehrady, nejobjemnější vodní plochy v Česku (0,7 kilometrů krychlových).
Voda z ní hraje roli v chlazení nedaleké jaderné elektrárny v Záporoží. Nouzové chlazení naftovými generátory (jejich selhání bylo příčinou jaderné katastrofy v japonské Fukušimě v roce 2011) však bere vodu z jiné nádrže na Dněpru a v prvních hodinách po neštěstí nebylo ohroženo.
Verzi, podle níž jsou za devastaci přehrady odpovědní Rusové, napovídá vývoj ruských propagandistických prohlášení během úterního rána. Podle oficiálních státních kanálů řekl (Rusy dosazený) starosta Nové Kachovky Vladimir Leontěv v 6:06 ráno, že výbuch přehrady je „nesmysl“. „Všude ve městě je ticho a klid.“ Kanál Rybar po podobné propagandistické linii ohlásil „poškození přehrady malého rozsahu“. V 06:51 však náhle ruská verze změnila rétoriku – na vině bylo ostřelování ze strany ukrajinské armády. „Pravděpodobně si uvědomili, že poničili víc, než čekali,“ komentuje to OR.
Propagandisté však pokračovali v práci podle starých pokynů a psali, že přehradu „nikdo do vzduchu nevyhodil, že prostě zchátrala“. Prováleční ruští blogeři mezitím jásali nad tím, že se Ukrajinci snaží evakuovat.
Vzájemné vyšetřování
Teprve později začal vycházet najevo skutečný rozsah neštěstí. Podle zpráv Občanské rady „jejich vlastní (ruští) vojáci začali řvát do vysílaček, že se sotva udrží na stromech“. Propaganda v tu chvíli začala z útoku na přehradu obviňovat Ukrajinu.
Obě strany ještě v úterý dopoledne oznámily, že příčiny neštěstí budou vyšetřovat pro podezření z trestné činnosti. Lze očekávat, že výsledky, budou-li jaké, budou na obou stranách klást vinu na stranu nepřítele. V té souvislosti je užitečné připomenout, že Rusové již několik přehrad (byť menších) na okupovaném území zničili.
Ukrajinci by naopak z útoku, který jejich vlastní obyvatelstvo vystavil humanitární krizi srovnatelné s použitím zbraní hromadného ničení, měli jen omezený užitek. Zaplavená území na levém břehu Dněpru, jejž ovládají ruské síly, poskytují okupantům možnost bezproblémového stažení na východ, aniž by to ukrajinské straně přineslo významné výhody (viz mapa).
