Ruská armáda trpí nedostatkem vojáků a v očekávání prodloužení války na Ukrajině hledá rekruty, kde se dá. Státní duma se situací zabývala poslední červencový týden, kdy přijala sérii pozměňovacích návrhů vojenského zákona. Ty umožňují povolat do roku 2025 dalšího přibližně půldruhého milionu rekrutů. Až jej schválí Rada federace (horní komora parlamentu) a podepíše prezident Vladimir Putin, vstoupí zákon v platnost 1. ledna 2024.

Hlavní změnou je zvýšení maximálního věku pro odvod z 27 na 30 let. Kromě toho byla věková hranice pro záložníky zvýšena o pět let, což u vyšších důstojníků znamená posun ze 60 na 65 let. 

Konec dezercí?

Zákon v novém znění však nejen zasahuje hrozbou odvodu (právě tak povolávací rozkaz většina Rusů vnímá), ale zavádí i nová opatření, která mají zabránit masovému odchodu mužů ve služebním věku ze země.

Od Nového roku nebudou moci záložníci opustit zemi již od okamžiku, kdy obdrží povolávací rozkaz na odvodní úřad. V minulosti měli několik dní na to, aby se mu pokusili vyhnout. Cílem opatření je především zabránit zopakování situace ze září 2022, v době Putinovy „částečné mobilizace“. 

Tehdy – díky šlendriánu, špatné organizaci odvodních útvarů a jejich nedostatečné koordinaci s pohraniční stráží – dokázaly do zahraničí uprchnout stovky tisíc mladých ruských rekrutů.

Dvanáctiměsíční vojenská služba je v zemi pochopitelně citlivým tématem. Mnoho mladých lidí se jí obává a využívá lsti, aby se povolávacímu rozkazu vyhnuli. Odvod se koná dvakrát ročně; v roce 2022 se armádě povedlo zmobilizovat 300 tisíc mužů, aby na Ukrajině bojovali.

„Kluci chtějí sloužit“

Podle nových zákonných ustanovení budou branci (kteří za normálních okolností nemají být posíláni mimo Rusko) dostávat jako motivaci k boji na frontě značné materiální výhody. Obvykle by měli budoucí branci dostat platovou nabídku v rozmezí od 150 tisíc do 300 tisíc rublů (zhruba 37 až 75 tisíc korun), snazší přístup k bankovním půjčkám a životnímu pojištění; v některých případech i odpuštění dluhů nebo přijetí bez zkoušek na prestižní univerzity pro rodinné příslušníky.

To je samozřejmě teorie. Jak bude vypadat praxe, dnes ještě nevíme. Víme však, že poté, co Putin a armádní špičky nabízeli prebendy vojákům mobilizovaným v loňské první vlně, byla jejich následná nespokojenost s nesplněným příslibem vysokých platů jedním z nejčastějších důvodů stížností, odepření poslušnosti a dezercí.

Další rekruti pomohou ruskému prezidentovi válku na Ukrajině prodloužit. „Tento zákon byl napsán pro velkou válku, pro všeobecnou mobilizaci. Už to zavání velkou válkou,“ řekl ve svém projevu před hlasováním generál Andrej Kartapolov, předseda výboru pro obranu Dumy. 

Týž muž vysvětloval o několik dnů dříve, proč zákonodárci ponechali dolní hranici odvodového věku na osmnácti letech, ačkoli ji původně chtěli posunout na dvacet let. „Znění zákona je nakonec jiné, protože demografická situace je vážná a ovlivňuje nábor. Potřebujeme tento zákon, pokud se chceme vyhnout kolapsu,“ dodal Kartapolov. „Spousta kluků v tomto věku chce sloužit,“ řekl, ačkoli statistika milionu uprchlých Rusů z první vlny mobilizace jeho tvrzení nepřímo zpochybňuje.

Azyl ve Francii

Mnohému mladému Rusovi však zákon otevírá i jinou, nečekanou cestu k lepší budoucnosti. To proto, že každý odvedený Rus, který na Ukrajině bojovat odmítne, může zažádat o politický azyl ve Francii (s předpokladem kladného vyřízení). Novému opatření dal vzniknout francouzský Národní azylový soud.

„Senáty soudního dvora dosud vydávaly protichůdná rozhodnutí,“ řekl deníku Le Monde imigrační právník Sylvain Saligari. „To by se již nemělo stávat.“

Někteří soudci se například (v rozporu s ruskou realitou) domnívali, že člověk, který neabsolvoval vojenskou službu nebo nemá vojenské dovednosti, nemůže být mobilizován. Soud se nyní domnívá, že Rusům, kteří se odmítli zúčastnit války na Ukrajině, může být přiznán status uprchlíka, pokud by bylo pravděpodobné, že by po vstupu do armády byli nuceni k páchání válečných zločinů. Ruská armáda se dopustila rozsáhlých útoků na civilisty, znásilňování a nezákonné deportace ukrajinských dětí.

Novota: oblastní milice

Nová legislativa také překvapivě povoluje vytváření regionálních polovojenských jednotek. Tyto ozbrojené formace, nazývané „specializované státní unitární podniky“, budou vytvářet regionální gubernátoři na žádost prezidenta v době mobilizace nebo válečného stavu. 

Tyto ozbrojené podniky, financované z federálního i regionálního rozpočtu, budou zodpovědné za ochranu veřejného pořádku, ostrahu hranic a boj proti zahraničním sabotérům a dronům. Na jejich činnost budou dohlížet guvernéři a zbraně jim bude dodávat Národní garda (Rosgvardia). Vladimir Putin, znepokojen vzpourou žoldnéřů ze soukromé vojenské společnosti Wagner Group na konci června, zřejmě formalizuje vytvoření státních milicí, o nichž se domnívá, že je může kontrolovat snadněji než nevypočitatelného šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina.