Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Ruské ministerstvo energetiky žádá, aby byla legalizována těžba kryptoměn v Rusku. Alespoň částečně by se tím obešly západní sankce.
Sankce Západu vůči Rusku kvůli nevyprovokovanému útoku na sousední Ukrajinu Kreml očividně trápí. Kromě zmrazení zahraničních aktiv ruské centrální banky a odchodu několika stovek firem z ruského trhu to znamená i oslabení ruské měny, růst inflace a propad ekonomiky.
Jednou z možností, jak sankce otupit, je těžba kryptoměn. S tímto nápadem přišel náměstek ministra energetiky Jevgenij Grabčak, informovala ruská státní agentura TASS. Podle Grabčaka je potřeba co nejrychleji odstranit právní vakuum a umožnit Rusům legálně těžit kryptoměny.
Jedná se o zásadní obrat v ruské politice, ještě letos v lednu centrální banka požadovala zákaz těžby digitálních měn a také jejich používání. Bankéři argumentovali tím, že používání kryptoměn podkopává „finanční stabilitu země a blahobyt obyvatel“, protože virtuální měny nesou znaky finanční pyramidy a zájem o ně mají finanční spekulanti. Rusko několik let upozorňovalo na to, že se pomocí digitálních měn financuje terorismus a trestná činnost.
Kreml nyní obrací pod tíhou ekonomických sankcí, kdy se ruská ekonomika propadá do recese a zvyšuje se inflace. Jen cena cukru během jednoho týdne rostla o čtrnáct procent.
Povolení těžby kryptoměn může být jednou z únikových možností, jak se bránit hospodářským škodám, napsal finanční web fxempire.com. Grabčak tvrdí, že současný stav, kdy se fakticky těží načerno, není pro lidi výhodný.
Těžba měn by měla mít jasná pravidla v rámci legislativy. Konkrétní místa by neměla určovat Moskva, ale jednotlivé regiony, kde jsou volné energetické kapacity pro těžbu. Změna politiky reaguje i na zablokování kryptoměnových účtů v západních směnárnách pro ruské subjekty. Těžbu virtuálních měn lze těžko kontrolovat. A pokud budou Rusové těžit, budou také kryptoměny vlastnit. Směnný kurz těchto měn vůči dolaru by měl být stabilnější než vůči rublu.
V kontextu západních sankcí se zmiňuje možnost ruského státního bankrotu. První splátku úroků dluhopisů ve výši 117 milionů dolarů sice Moskva zaplatila, další splátka ve výši 2,2 miliardy dolarů splatná 4. dubna by ale mohla být mnohem větším problémem, míní americký manažer hedgeových fondů a spisovatel Jay Newman. V minulosti se zabýval vymáháním dluhů z Argentiny, která v roce 2001 zbankrotovala.
Myslí si, že je nereálné, aby sumu v řádu miliard dolarů v současnosti Kreml zaplatil. Rusko se brání tím, že peníze má, ale jsou zmrazené v zahraničí, a chce platit v rublech. Podle amerického ministerstva financí může nicméně zablokovaná aktiva použít na splátky dluhů až do 25. května. Moskva už nabídla investorům, že dluhopisy mohou odkoupit za ruskou měnu.
Také Robert Kahn z poradenské společnosti Eurasia Group míní, že Rusko splácet dluhy v dolarech nebude. Jedná se spíše o politický postoj, protože Vladimir Putin nechce z principu platit Západu, který na něj uvalil sankce. Rusko americkým bankám dluží celkem patnáct miliard dolarů.
Jako další manévr Kremlu, jak oslabit jednotu Západu a jeho sankce, se ukazuje spor o platby za ruský plyn. Putin požaduje platby v rublech, aby ruskou měnu posílil. Změnu plateb odmítají členové skupiny G7, tedy sedmi nejvyspělejších ekonomik světa – Spojených států, Japonska, Německa, Francie, Británie, Itálie a Kanady.
Německý ministr hospodářství a energetiky Robert Habeck zdůraznil, že změna plateb je jednostranným porušením platných smluv. Německo nyní uskupení předsedá. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov Západu pohrozil, že pokud nezaplatí v rublech, nebude ani plyn.
