Způsob „převzetí“ největší jaderné elektrárny v Evropě v Záporoží, jež má šest bloků, šokoval i jindy stoicky klidnou Danu Drábovou, jadernou fyzičku a šéfku Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Rusové totiž elektrárnu ostřelovali a v areálu způsobili požár. Ukrajinští politici hovoří o státním jaderném terorismu ze strany Kremlu. Rusové tvrdí, že elektrárnu ovládá ruská národní garda, jež je podřízena přímo prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Ke kritice počínání Ruska na Ukrajině se přidala i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), jež je velmi znepokojena tím, jakým způsobem probíhalo zajištění provozu elektrárny. Ukrajinský jaderný dozor si vídeňské agentuře postěžoval, že veškerá činnost elektrárny, včetně opatření, jež souvisí s technickým provozem šesti bloků, musí být schválena ruským velitelem.
Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi zdůraznil, že takové jednání odporuje zásadním pilířům jaderné bezpečnosti a porušuje mezinárodní bezpečnostní protokoly. Provozní personál totiž musí být schopen zajistit svou bezpečnost a ochranu a svá rozhodnutí činit bez „nepřiměřeného tlaku“.
Po pátečním útoku ruských jednotek musela být část bloků odstavena, případně byl snížen jejich výkon. V provozu zůstávají dva zdroje. Jaderní odborníci uklidňují, že betonové obálky samotných reaktorů jsou dostatečně odolné, aby odolaly i vojenskému útoku. Nicméně potenciální riziko představuje zasažení skladu s vyhořelými tyčemi, případně porucha chladicích systémů a dodávek elektřiny v celé elektrárně.
Grossi kritizoval také rozhodnutí ruských okupantů vypnout zaměstnancům mobilní telefonní síť a internetové připojení, aby nemohli komunikovat s vnějším okolím. Byla také ovlivněna komunikace mezi elektrárnou a ukrajinským jaderným regulátorem, což znamená další porušení bezpečnostních standardů. Stížnosti personálu se týkají rovněž dostupnosti potravin.
„Aby bylo možné provozovat elektrárnu bezpečně, musí mít management a zaměstnanci možnost vykonávat své životně důležité povinnosti ve stabilních podmínkách,“ řekl Grossi. Současné podmínky jsou rizikovější i proto, že v zemi nadále probíhá ozbrojený konflikt a může ohrozit i další jaderná zařízení v zemi.
To se také potvrdilo, když ruské jednotky ostřelovaly jaderné výzkumné zařízení v Charkově, které je umístěno v místním Fyzikálním a technologickém institutu a jež produkuje radioizotopy pro využití v průmyslu a medicíně. Podle ukrajinských úřadů nemělo dojít k úniku radiace.
Grossi opakovaně vyzývá zástupce Moskvy a Kyjeva, aby společně jednali o bezpečnostních zárukách pro ukrajinské jaderné elektrárny a zařízení. „Neměli bychom ztrácet čas, téměř každý den dojde k nějakému incidentu,“ varoval.
Mezinárodní kritiku vyvolalo už na začátku ruského útoku obsazení jaderné elektrárny v Černobylu, která už není v provozu. Na čtvrtém bloku došlo v roce 1986 k havárii. Také zde si ukrajinští zaměstnanci stěžují na surové zacházení ze strany ruských vojáků. Trpí nedostatkem jídla a v elektrárně jsou drženi fakticky jako rukojmí.
Aby toho nebylo málo, ukrajinská společnost Energoatom informovala, že ruské jednotky odpojily celý komplex elektrárny od elektřiny, takže hrozí, že dojde k problémům s chlazením jaderného paliva. Mohlo by dojít ke kontaminaci ovduší. Firma ztratila spojení se systémy, které radioaktivu monitorují.
