Důchody budou spravedlivější, polepší si téměř všichni a nepohorší nikdo. Jen to bude stát o něco víc než dnes – asi o sto miliard. Když Jana Maláčová na tiskové konferenci na konci druhého prosincového týdne představovala svůj návrh penzijní reformy, připomínalo to výjevy z absurdního dramatu. 

Nejde jen o to, že ministryně práce a sociálních věcí přišla s ambiciózním projektem, na němž si politici lámou zuby pravidelně posledních 30 let, deset měsíců před volbami. Její tisková konference se navíc konala jen pár hodin poté, co kolegyně z vládních lavic Alena Schillerová veřejně (a ne poprvé) prohlásila, že ona s žádnou zásadní změnou v penzích v tomto volebním období už rozhodně nepočítá.

„Tato vláda komplexní důchodovou reformu nepřipraví, to je víc než jisté. Možná udělá nějaké parametrické změny. Bude to téma pro příští volby,“ řekla Schillerová i v rozhovoru pro týdeník Hrot o dva dny dříve. Jana Maláčová tedy prezentovala v podstatě mrtvý projekt, jen aby dokázala, že na klíčovém bodu programového prohlášení vlády skutečně pracovala.

Hlavně spravedlnost

Sociálnědemokratická ministryně přistupovala k důchodové reformě svérázným způsobem od samotného začátku. Ostatně už název jejího poradního orgánu mohl leckoho varovat: Pojmenovala jej Komise pro spravedlivé důchody. Penze se tak měly změnit především tím, že se u velké části seniorů zvýší – protože dědečkové a babičky, kteří celý život pracovali, si to přece zaslouží.

Pohled na bilanci v posledních letech ale ukazuje, že víc než cokoli jiného bychom potřebovali Komisi pro udržitelné důchody. Důchodový systém byl od začátku tisíciletí v plusu jen šestkrát, a to v letech hojnosti před finanční krizí a pak také dvakrát nedávno před začátkem pandemie. Jinak ale vykazuje pravidelné ztráty a diskuse o tom, zda bude udržitelný pro příští generace, je úsměvná. Není udržitelný už dnes. To ale návrh Jany Maláčové příliš důsledně neřeší.

96,7 miliard korun by činily dodatečné výdaje na penze v letech 2022 až 2026 po reformě podle Jany Maláčové

71,7 miliard korun by ve stejné době byly dodatečné příjmy např. ze zvýšených sociálních odvodů

10 tisíc korun by po reformě byl základní důchod, na který by měl nárok každý po 25 odpracovaných letech

1. ledna 2022 by podle Jany Maláčové měla důchodová reforma odstartovat

Hlavní idea její reformy počítá s tím, že se nynější průběžný pilíř penzí rozdělí na dva – nultý a první. Z nultého by stát vyplácel takzvaný základní důchod, který by byl pro všechny stejný. Kdo by odpracoval a platil odvody minimálně 25 let, měl by nárok na 10 tisíc korun měsíčně. Peníze z prvního pilíře by pak zohledňovaly zásluhovost – tedy výši odvodů v aktivním věku, počet odpracovaných let nebo vychované děti.

Napravování nespravedlností má spočívat ve dvou hlavních věcech. Jednak by si díky takzvanému výchovnému ve výši 500 korun za každé dítě (maximálně ale 1500 korun) přilepšily ženy a jednak by reforma pomohla fyzicky pracujícím lidem. Ti by mohli jít do penze dříve, a sice o rok za každých 10 odpracovaných let.

Kde na to vzít? Únavné

I člověka bez ekonomického vzdělání při čtení řádků výše jistě napadne, že taková spravedlnost nebude zadarmo. Důchodová komise dodatečné výdaje spočítala konkrétně na téměř 97 miliard korun jen mezi lety 2022 a 2026. Kde je vzít? Zatímco v minulosti ministryně Maláčová podobné dotazy odbývala se slovy, že už ji unavují, tentokrát je přece jen sdílnější. Firmy ani podnikatele ovšem její nápady na pokrytí nových výdajů nepotěší.

Největším dílem by na důchodovou reformu měli přispět zaměstnavatelé lidí ve zmiňovaných náročných, tedy především dělnických profesích. Těm by se podle návrhu zvýšily sociální odvody o celých pět procentních bodů. Návrh by tak ještě více zvýšil sociální odvody a zatížení práce, které už dnes patří mezi nejvyšší v Evropě.

Druhým zdrojem má být rozdělení systému do pilířů. Zjednodušeně řečeno, část penzí placená z nultého pilíře by se nefinancovala ze sociálního pojištění, ale z jiných daňových příjmů. Reforma přitom ale žádný konkrétní návrh, z kterých odvodů by se měly penze dofinancovávat, nepřináší. Prý je to nutné projednat s ministerstvem financí.

A konečně, nenápadným zdrojem, který Jana Maláčová při představování změny penzí jaksi opomněla zdůraznit, je zvýšení odvodů pro živnostníky. Konkrétně v novele zákona o důchodovém pojištění se píše, že „vyměřovací základ OSVČ od roku 2023 nemůže činit méně než 75 procent jejího daňového základu“. Zvýšil by se tedy o polovinu.

Sečteno a podtrženo, důchodová komise navrhuje v letech 2022 až 2026 zvýšení výdajů téměř o sto miliard a na druhé straně nachází nové zdroje za necelých 72 miliard korun. Kde vzít zbytek? Podle Maláčové by se mohly použít třeba peníze EU z plánu obnovy. Což ovšem rozhodně nelze považovat za systémové a dlouhodobě udržitelné řešení.

Není proto divu, že výsledek více než roční práce Komise pro spravedlivé důchody ztrhali prakticky všichni ekonomové. „Rozdělení jednoho pilíře na dva více peněz nevytvoří,“ lakonicky komentoval návrh například analytik Deloittu David Marek. 

OECD, když se to hodí

Ministryně práce se při představování reformy zaštiťovala mimo jiné analýzou českých penzí od OECD. Tu si před rokem u ekonomů mezinárodní organizace objednala Alena Schillerová, když netrpělivě kritizovala nedostatečné výsledky naší důchodové komise. 

Ze srovnání obou návrhů je ale zjevné, že Maláčová si z doporučení OECD vyzobala jen věci, které takříkajíc zapadají do programu ČSSD. Ostatní nepříjemnosti nechává na ostatních.

Začněme tím, v čem se Maláčová s OECD shoduje. Chvályhodný je rozhodně návrh na zásadní zjednodušení výpočtu penzí, protože – ruku na srdce – kdo si v dnešním komplikovaném systému umí budoucí důchod vypočítat? Jana Maláčová slibuje zavedení kalkulačky, která to bude po zadání několika parametrů umět. 

Kromě toho také – opět dle doporučení ekonomů OECD – zkracuje minimální odpracovanou dobu potřebnou k získání nároku na důchod z (mezi zeměmi OECD rekordních) 35 na 25 let. V duchu doporučení také zvyšuje sociální odvody živnostníkům, jež OECD považuje v České republice za nepřiměřeně nízké, a to především ve srovnání se zaměstnanci.

Jan Němec

Naopak ale česká komise úplně ignoruje jeden z nejdůležitějších návrhů OECD směrem k udržitelnosti systému: jasně stanovený výpočet pro zvyšování věku odchodu do penze a jeho sjednocení u mužů a žen. Jana Maláčová naopak pozdější odchod do důchodu výslovně odmítla. 

Kromě toho český návrh reformy ani nijak konkrétně nezohledňuje výzvu k posílení soukromého penzijního pojištění, které má být také důležitým zdrojem příjmů v penzi.

Ve stylu chytré horákyně pak ministryně Maláčová a její poradci přistoupili k rozdělení důchodového systému a posílení jeho příjmů. OECD totiž sice skutečně navrhuje financovat penze zčásti z jiných daní, na oplátku by ale podle doporučení měl stát zvážit snížení sociálních odvodů nebo přesměrování jejich části do penzijních fondů. Ministryně sociálních věcí ale navrhuje obojí: platit penze z daní, a ještě k tomu zatížit práci vyšším sociálním pojištěním.

Aby se neřeklo

Prezentace důchodové komise končí stránkou s jízdním řádem reformy. Ještě v prosinci má začít meziresortní připomínkové řízení, v únoru půjde návrh do vlády a během roku projde legislativním procesem. První fáze má začít už v lednu 2022 zavedením základního důchodu a vyčleněním části daňových příjmů na penze. Druhá fáze, která dotáhne další změny, se má stihnout v roce 2025.

Už teď je zjevné, že slavně představený návrh penzijní reformy se zasekne nejpozději ve vládě. Ministryně Alena Schillerová dala jasně najevo, že při současném stavu veřejných financí nehodlá hledat další peníze na spravedlivé důchody své vládní kolegyně. 

Přesto zůstává na stole návrh OECD, který přináší řadu dobrých nápadů a může být základem pro reformu, již připraví příští vláda.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.