Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Stranou zájmu médií soustředěných na americký prezidentský duel proběhly říjnové parlamentní volby v Litvě. Jejich kulisy, aktéři, ale i výsledky jsou přitom pro Česko tak zajímavé.
Nejjižnější a největší z pobaltských republik je historicky i geograficky součástí střední Evropy, s níž ji pojí nejen dynastie Jagellonců či převažující katolická religiozita. Nejsilnějším pojítkem je geopolitika. Litva – stejně jako většina střední Evropy – od nepaměti leží v průsečíku německého a ruského vlivu. Zažila bolševickou i nacistickou okupaci s terorem, jemuž podlehly stovky tisíc lidí a jiné stovky tisíc byly deportovány. Ze země prakticky zmizela početná židovská diaspora.
Dnes je sice pobaltská republika členskou zemí EU i NATO a platí eurem, ale více než 60 procent jejích hranic tvoří Bělorusko a Rusko. To Litvu předurčuje k bdělému a ostražitému pohledu na mezinárodní vztahy a hledání domácího kompromisu v zahraniční politice. Na spory není čas, o čemž svědčí nedávné kybernetické útoky na tuto malou zemi.
Litvu dlouhodobě sužuje extrémně nepříznivá demografie. Oproti roku 1989 se počet jejích obyvatel snížil skoro o celou čtvrtinu. Na úbytku se podílela jak nízká porodnost, tak ekonomická emigrace převážně mladých a dobře vzdělaných lidí. Trend odlivu mozků i rukou ale v posledních několika letech naštěstí slábne. Rok 2019 dokonce přinesl nárůst počtu obyvatel způsobený návratem řady Litevců domů, ať už z důvodu obav z brexitu, nebo kvůli ekonomickému růstu země, který otevřel stavidla různým státním programům. Štědřejší sociální a zdravotní systém i ohlášené investice do vzdělávání v posledních letech nejsou samo sebou. Rozvinuly se s blížícími se termíny prezidentských a parlamentních voleb. Přinesly zpomalení růstu i propad pečlivě střeženého rozpočtového přebytku do deficitu.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
