V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Stranou zájmu médií soustředěných na americký prezidentský duel proběhly říjnové parlamentní volby v Litvě. Jejich kulisy, aktéři, ale i výsledky jsou přitom pro Česko tak zajímavé.
Nejjižnější a největší z pobaltských republik je historicky i geograficky součástí střední Evropy, s níž ji pojí nejen dynastie Jagellonců či převažující katolická religiozita. Nejsilnějším pojítkem je geopolitika. Litva – stejně jako většina střední Evropy – od nepaměti leží v průsečíku německého a ruského vlivu. Zažila bolševickou i nacistickou okupaci s terorem, jemuž podlehly stovky tisíc lidí a jiné stovky tisíc byly deportovány. Ze země prakticky zmizela početná židovská diaspora.
Dnes je sice pobaltská republika členskou zemí EU i NATO a platí eurem, ale více než 60 procent jejích hranic tvoří Bělorusko a Rusko. To Litvu předurčuje k bdělému a ostražitému pohledu na mezinárodní vztahy a hledání domácího kompromisu v zahraniční politice. Na spory není čas, o čemž svědčí nedávné kybernetické útoky na tuto malou zemi.
Litvu dlouhodobě sužuje extrémně nepříznivá demografie. Oproti roku 1989 se počet jejích obyvatel snížil skoro o celou čtvrtinu. Na úbytku se podílela jak nízká porodnost, tak ekonomická emigrace převážně mladých a dobře vzdělaných lidí. Trend odlivu mozků i rukou ale v posledních několika letech naštěstí slábne. Rok 2019 dokonce přinesl nárůst počtu obyvatel způsobený návratem řady Litevců domů, ať už z důvodu obav z brexitu, nebo kvůli ekonomickému růstu země, který otevřel stavidla různým státním programům. Štědřejší sociální a zdravotní systém i ohlášené investice do vzdělávání v posledních letech nejsou samo sebou. Rozvinuly se s blížícími se termíny prezidentských a parlamentních voleb. Přinesly zpomalení růstu i propad pečlivě střeženého rozpočtového přebytku do deficitu.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
