Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ukrajina má problém s vývozem obilí ze země, protože černomořský vývoz blokuje Rusko. Litva navrhla vytvořit námořní koalici, jež by Ukrajině s exportem pomohla tím, že by lodě s obilím chránily válečné lodě a letectvo.
Celý svět řeší stoupající ceny potravin. Zásadním faktorem pro extrémní ceny je kolaps vývozu pšenice z Ukrajiny, kterou před třemi měsíci bezdůvodně napadlo Rusko. To blokuje ukrajinské přístavy v Černém moři, aby země nemohla potraviny vyvážet.
Rusko naopak slibuje zvýšení exportu. Podle Kyjeva to je způsobeno tím, že Rusové na mnoha místech produkci obilí kradou a pak jej vydávají za ruské zboží. Moskva dokonce navrhla, že by umožnila vývoz ukrajinským lodím, pokud Západ uvolní část ekonomických sankcí.
S originálním řešením blokády černomořských přístavů přišel litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Navrhl vytvořit speciální misi „koalice ochotných“, jež by chránila ukrajinské obchodní lodě před útoky ruských lodí. Mělo by se jednat o válečné lodě včetně letectva, jež by eskortovaly ukrajinská plavidla s obilím až do bezpečných vod v tureckých úžinách. S tímto konceptem vyjádřila už v zásadě souhlas Velká Británie, jež patří mezi největší podporovatele Ukrajiny proti Rusku.
Landsbergis zdůraznil, že by mělo jít o nevojenskou humanitární misi. Návrh přivítal Harry Nedelcu z poradenské organizace Rasmussen Global, kterou založil bývalý šéf Severoatlantické organizace Anders Fogh Rasmussen. Jedná se podle něj o chytré řešení, jak prolomit ruskou blokádu.
„Když se podíváte na Černé moře a lodě, které tam Rusko má, bavíme se o pár desítkách lodí, včetně ponorek. Další možnost, jak zrušit blokádu, spočívá v tom, že ostatní země dají Ukrajině sofistikovanější moderní zbraně, aby ruské lodě potopila. Pak nedojde k blokádě a mohou poslat lodě s obilím,“ řekl Nedelcu.
Návrh nemá podle Litvy připomínat akci NATO, aby toho nemohl zneužít Kreml ve své propagandě proti Západu. Ian Anthony, ředitel evropského bezpečnostního programu nezávislého Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), připomenul, že v minulosti už došlo k řadě příležitostí, kdy členské země NATO koordinovaly své akce i mimo svá území, například v boji proti pirátům v Indickém oceánu, Rudém moři a jihovýchodní Asii.
K Černému moři mají přístup tři členské země Aliance, Rumunsko, Bulharsko a Turecko. Postoj Ankary je pro další vývoj zásadní. Na záchranné misi by se navíc mohly podílet i lodě zemí, pro které je vývoz obilí z Ukrajiny klíčový, jako je Egypt, navrhl Anthony.
Celý projekt by mohla zaštítit také Organizace spojených národů s přispěním regionálních mocností, jako je Čína nebo Indie. „Podle mého názoru by v ideálním případě námořní konvoje byly složeny z lodí z více národů, včetně zemí, které jsou z hlediska potravinové bezpečnosti nejvíce ohroženy,“ vysvětlil odborník ze SIPRI.
Průjezd lodí v úžinách Bospor a Dardanely kontroluje Turecko. V případě válečného konfliktu jeho chování upravuje úmluva z Montreux. „Vzhledem k tomu, že Turecko uznalo, že je na Ukrajině válka, je podle úmluvy z Montreux povinno uzavřít úžiny pro vojenská plavidla,“ míní expert na kontrolu zbrojení.
Existují ale výjimky i pro válečné lodě, například v případě ohrožení turecké bezpečnosti. Taková situace může nastat v případě vývozu potravin, protože i na Turecko dopadají jejich vysoké ceny. Nedelcu připomenul, že pouhá debata o tomto řešení může na Rusko vytvořit dostatečný tlak, aby Moskva blokádu přehodnotila.
Ukrajina oznámila, že během konfliktu zničila třináct ruských lodí nebo člunů z Černomořské flotily. Nejvýznamnějším úlovkem bylo potopení raketového křižníku Moskva. Nově některé země, jako je Dánsko, oznámily, že věnují Ukrajině protilodní střely Harpoon americké provenience. Mají pomoci s proražením námořní blokády. Jejich dostřel je 120 kilometrů a lze je odpalovat i z pozemních baterií.
Americký ministr obrany Lloyd Austin potvrdil, že dánská dodávka zbraní je jednou z možností, jak otupit ruskou blokádu přístavu Oděsa, jenž je zásadní pro export zboží. Spojené státy nicméně neuvažují, že by do oblasti Černého moře nasadily vlastní námořní síly. Celkově se k vojenské a humanitární pomoci Ukrajině připojilo již 47 zemí. Kyjev žádá v současné situaci hlavně dělostřelectvo a další těžkou techniku, aby dokázal vytlačit ruské jednotky z Donbasu.
