Ruská vojenská lodi, idi na chuj! Proč Rusové obsadili malý Zmijí ostrov

Jedním z „highlightů“ prvního dne války bylo nepochybně obsazení ukrajinského Zmijího ostrova ruským výsadkem. Čtvrteční komunikace mezi agresorem a obránci vypadala – alespoň podle zveřejněného audiozáznamu – těsně před útokem na ostrov následovně. Ruský velitel nejdřív Ukrajince vyzval, aby se vzdali: „Tady ruská válečná loď. Navrhuji, abyste složili zbraně, vzdali se a vyhnuli se krveprolití a zbytečným obětem. Jinak budete bombardováni.“

Od obránců ostrova se jim dostalo naprosto jednoznačné odpovědi: „Ruská vojenská lodi, jdi do p****e (idi na chuj)!“ Všech třináct obránců ostrova poté podle tvrzení ukrajinské strany padlo a Rusové ostrov obsadili.

Ostrov je v tuto chvíli pod ruskou kontrolou a jeho obránci dostanou, jak oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, posmrtně titul Hrdina Ukrajiny.

Otázkou však je, proč Rusům stálo za to na černomořský ostrůvek o rozloze pětiny čtverečního kilometru, který leží zhruba 35 kilometrů od pobřeží, zaútočit hned v prvních hodinách horké fáze války. Odpovědi existují minimálně dvě. Zmijí (Hadí) ostrov je pro Ukrajinu strategicky důležitý a pro Rusy, respektive pro Putina, má kromě toho symbolický význam.

Jak odříznout Ukrajinu

O možnosti ruského útoku na Zmijí ostrov se psalo už loni. Po okupaci Krymu v roce 2014 získalo Rusko – i díky stavbě mostu přes Kerčský průliv, který de facto odřízl Azovské moře od Černého moře – kontrolu nad celou východní částí ukrajinského pobřeží. Obsazení Zmijího ostrova, který leží v severozápadním „koutě“ Černého moře, by mohlo okupantům pomoci zablokovat ukrajinské černomořské přístavy – Oděsu, Cherson, Mykolajiv –, a znemožnit tak zemi spojení se světem.

Nadešel čas? Na každého, kdo si připraví vlastní Gliwice, čeká i jeho Norimberk

Evropa si nesmí myslet, že si může obětováním Ukrajiny bezbolestně vykoupit vlastní přežití

Evropa si nesmí myslet, že si může obětováním Ukrajiny bezbolestně vykoupit vlastní přežití

Symbolický význam Zmijího ostrova vyplývá z jeho historie. Ostrov byl od roku 1877 součástí (tehdy vzniklého) Rumunska, ovšem po druhé světové válce ho spolu s několika dunajskými ostrovy zabral Sovětský svaz a připojil ho k tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republice.

No a Putin konstantně prosazuje, řekněme poněkud darebácký, pohled na věc, že vystoupit ze Sovětského svazu sice republiky mohly, ovšem v hranicích z doby, kdy Sovětský svaz roku 1922 vznikl. Pregnantně to vyjádřil v eseji z loňského července, v němž Zmijí ostrov výslovně zmínil a kromě jiného podotkl, že bolševici snili o zlikvidování národních států, a byli proto „tak velkorysí při vytyčování hranic a obdarovávání územními dary“.

Z tohoto postulátu je už jen krok k výše zmíněné Putinově úvaze, že sovětské republiky, tedy konkrétně Ukrajina, měly ze Sovětského svazu odejít bez těchto „územních darů“ a s holým zadkem, přičemž „všechny ostatní územní akvizice jsou předmětem diskuse, jednání“.

Zmijí ostrov v tom samozřejmě – vzhledem ke své miniaturní rozloze – hraje jen podružnou roli. Stejný status má ale v Putinově uvažování v podstatě celá západní Ukrajina, která před druhou světovou válkou patřila většinově Polsku a v menší míře Československu (Podkarpatská Rus) a Rumunsku (Severní Bukovina a části Besarábie). S tímto postojem může Rusko tlačit Ukrajinu k prakticky jakýmkoli územním ústupkům.