Horský byznys zažívá nejhorší krizi ve své novodobé historii. Lyžování napříč Evropou omezují či zcela zakazují opatření proti šíření čínské chřipky. Provozovatelé nejen v Česku, ale také v Alpách smutně pokukují po sněhové nadílce, kterou ale nemohou nikterak využít. Místo toho bojují o holé přežití.

Igor Rattaj, slovenský finančník a někdejší partner skupiny J&T, sám nezažívá rozhodně snadné chvíle. V těžce zkoušeném oboru má nainvestováno možná nejvíce peněz v regionu, i tak jeho apetit v oboru posilovat rozhodně neochabuje. Rattaj věří, že přes současnou krizi jde o obor s velkým potenciálem.

Naopak, rád by krize využil k masivnímu vpádu do dosud těžko proniknutelného alpského byznysu. První krok už sice udělal před dvěma lety, kdy získal menší areály na ledovci Mölltaler a sesterský Ankogel Mallnitz.

„Všechno se změnilo. Aktuálně dostáváme řadu nabídek od rakouských středisek, chtějí se bavit o spolupráci, či rovnou o prodeji,“ popisuje Rattaj, který se už řadu let snaží trh konsolidovat na Slovensku, v Česku a v Polsku pod hlavičkou skupiny TMR. Klíčem jeho byznysu je ticketingový a marketingový systém Gopass, kterými se snaží propojovat střediska i jejich návštěvníky napříč Evropou.

Na rakouský lov ale chystá novou finanční páku. Podle některých spekulací má vzniknout nový investiční fond, který by měl rakouská střediska kupovat. Jestli půjde o společný fond s J&T, tedy obdobný model, který aplikuje J&T třeba s Tomášem Budníkem v oblasti telekomunikací, zatím není jasné. Rattaj do něj každopádně vloží své prostředky a nějaká již existující aktiva a otevře ho dalším kvalifikovaným investorům.

S podrobnostmi ale zatím šetří. „Jsme na začátku. Uvažuji o vzniku investičního vehiklu, kde bych chtěl skloubit své dlouholeté zkušenosti z oblasti cestovního ruchu a využít aktuální horší situaci na trhu, která vytváří příležitost k investicím,“ říká spíše obecně.

Rattaj z dlouhodobého hlediska v této oblasti očekává velký růst a chce na něj vsadit jak své peníze, tak peníze dalších investorů. „Dávám do toho vlastní peníze a aktiva a uvažuji, že tento produkt nabídnu i externím investorům, kteří by měli prioritní výnos dokonce krytý mým vlastním vkladem do fondu,“ rozpovídá se Rattaj.

Objem prostředků ve fondu zatím odhaduje na nižší stovky milionů korun. Důvodem, proč rakouskou jízdu nemůže realizovat sama TMR, je její vysoké zadlužení a současný prudký pokles tržeb. Skupina si jednoduše řečeno dnes expanzi nemůže dovolit. Rattaj, který drží asi třetinu společnosti, se ale své ideje nechce vzdát. Proto chce vytvořit separátní strukturu. Je ale zřejmé, že TMR by se získanými areály úzce spolupracovala.

Rattaj nechce zatím komentovat, se kterými středisky probíhají intenzivní jednání a která z nich jsou nejdál. Je jich prý ale hned několik naráz. Už před časem proběhly rakouským tiskem zprávy o námluvách v areálu Muttereralm u Innsbrucku. Ve hře jsou údajně i další. Třeba střediska v okolí slavného Kitzbühelu a Schladmingu.