Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru
Sklizeň obilí na Ukrajině, ilustrační foto | Shutterstock.com

Evropské zemědělce a farmáře řadu měsíců rozčiluje nečinnost orgánů Evropské unie, které odmítaly omezit dovoz ukrajinské zemědělské produkce na společný evropský trh. Brusel chtěl pomoci těžce zkoušené ukrajinské ekonomice, kterou ničí válka s Ruskem, a otevřel evropský trh pro její zemědělské komodity a potraviny. Ty jsou ale mnohem levnější a navíc nemusejí splňovat řadu přísných regulací, které požaduje Unie od evropských producentů.

Po dlouhých měsících jednání – a také na nátlak protestujících sedláků po celé Evropě – se nyní zástupci států EU dohodly, že omezí alespoň část zemědělských komodit z Ukrajiny. Pro Kyjev to ale znamená citelný ekonomický zásah, protože by mohl ročně přijít až o 330 milionů eur (8,3 miliardy korun) ušlých tržeb za toto zboží, napsaly Financial Times.

S kompromisem, který zprostředkovala Belgie, jsou ale nespokojené oba názorové tábory v rámci evropské sedmadvacítky. Zastánci Kyjeva tvrdí, že se tímto krokem podkopává schopnost Ukrajiny bojovat proti Rusku, na druhou stranu omezení zaostává za tím, co požadovalo Polsko a Francie, obě země se silnou zemědělskou lobby.

Navíc pšenice, která je nejzásadnější exportní zemědělskou komoditou pro Ukrajinu, zůstane bez omezení. Evropská komise ale slíbila na nátlak Itálie, že zasáhne, pokud se ceny za tuto obilovinu výrazněji propadnou, a případné přebytky na trhu odkoupí. Už nyní jsou ale ceny obilovin v rámci EU na čtyřletém minimu.

Regulace má nicméně dopadnout na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici, med a krupici. Pokud objem vývozu těchto potravin překročí roční průměr dovezený mezi červencem 2021 a prosincem 2023, uvalí na tyto komodity cla.

„Dali jsme jasně najevo, že Ukrajinu nemůžeme bodnout do zad a musíme dodržet svůj slib podporovat ji co nejintenzivněji v oblasti obchodu,“ řekl jeden diplomat pod podmínkou anonymity. Do skupiny zemí, které se bránily omezení obchodu s Ukrajinou, patří Německo, Nizozemsko, Švédsko a Portugalsko.

Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj už dopředu varoval, že omezení ukrajinského dovozu do zemí EU prodlouží válku, protože napadené zemi budou chybět další peníze na nákup zbraní, munice a platy vojáků.

Dohoda, jež by měla platit od 6. června, ale nemusí stačit na uklidnění polských farmářů, kteří stále blokují hraniční přechody s Ukrajinou. Ti požadují okamžité ukončení dovozu laciných ukrajinských zemědělských surovin.

Napjatou situaci mezi sousedními zeměmi ve Varšavě řeší i premiéři, Donald Tusk a Denys Šmyhal. Nečeká se ale zásadní průlom a dohoda ohledně vývozu z Ukrajiny, napsal deník Ukrajinska Pravda.