Italové měli dosud k Rusům vřelý vztah. I proto dávali zákazníci z Východu dobře vydělat italským obchodníkům, hoteliérům a restauratérům. Jejich nepřítomnost bude v nadcházející sezoně italský turistický sektor, už tak oslabený po covidu, bolet. 

Majitel obchodu s tabákem v toskánském Arezzu Anthony Bruncato si dal do výlohy provokativní nápis: „Přijímáme platby pouze v rublech.“ Chtěl tím prý poukázat na to, že italským obchodníkům není jedno, co se na Ukrajině děje. Poněkud zvláštím způsobem v době, kdy se ruští vojáci stále častěji dopouštějí válečných zločinů.

„Je to provokace. Chci přimět lidi, aby mluvili o tom, co se děje. Existuje několik vůdců států, kteří činí rozhodnutí, jež mají dopad na miliony. To je šílené,“ vysvětloval svérázný nápis.

Itálie, jež byla společně s Německem a Francií zejména v prvních dnech ruské agrese kritizována za vlažný postoj k podpoře protiruských sankcí, nyní svou pozici zpřísnila. Je to zásluhou zejména premiéra a dlouholetého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že kabinet podporuje až devadesát procent Italů, což je neobyčejně vysoké číslo. 

Nicméně i respektovaný ekonom zdůraznil, že není dobrý nápad, aby EU uvalila okamžitý zákaz na dovoz ruského zemního plynu. Striktně však odmítl platby v ruských rublech. Itálie je závislá na ruských dodávkách plynu ze čtyřiceti procent. Navíc během léta potřebuje dostatek elektrické energie na klimatizační jednotky, kterých je v zemi 24 milionů. Elektřinu téměř z poloviny vyrábí spalováním plynu.

Vinaři počítají ztráty

Analytická služba Economist Intelligence Unit odhadla, že italská ekonomika bude sankcemi s Ruskem v rámci EU nejvíce zasažena. Kromě vyšších nákladů při dovozu energetických surovin je třeba počítat s tím, že italští producenti nebudou vyvážet víno do Ruska jako v minulých letech. Prezidentka italské vinařské asociace Federvini Micaela Palliniová varovala, že válka na Ukrajině bude mít pro místní vinaře nevratné dopady. 

Itálie je hlavním dodavatelem vína nejen do Ruska, ale také na Ukrajinu. Celkově je v ohrožení obrat ve výši 400 milionů eur ročně, což je zhruba šest procent italského exportu vína. Chmurné odhady mají i vývozci luxusních oděvů, šperků a módních doplňků.

Profesor marketingu a obchodu Michele Costabile na Luissově univerzitě v Římě vysvětlil, že turistický ruch bude absencí ruských klientů zasažen citelně, protože movití Rusové v Itálii utrácejí po Němcích nejvíce. 

„Průměrný ruský návštěvník zůstává v Itálii pět nebo více dní v porovnání se dvěma nebo třemi dny z většiny ostatních zemí. Utrácí o 65 procent více peněz za den než průměrný turista,“ řekl Costabile. Proto se jejich výpadek na tržbách výrazně projeví. Nedostatek ruských turistů už pozorují majitelé obchodů s luxusním zbožím v Římě. 

Oblíbený Putin

Mezi italskými politiky má Putin stále dost přátel a obdivovatelů. Když 22. března v italském parlamentu hovořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, byla až třetina míst neobsazená. Poslanci z řad krajní pravice nebo levice jeho projev bojkotovali. Tyto strany většinově kritizují vyšší vládní výdaje na zbrojení a posílání zbraní na Ukrajinu. 

Senátorka populistického uskupení Alternativa Bianca Laura Granatová dokonce požadovala, aby v italském parlamentu měl možnost vystoupit i ruský prezident Vladimir Putin, pokud mohl přednést projev Zelenskyj. Ruský vůdce podle ní vede bitvu nejen za Rusko, ale za všechny proti západní globalizaci.

Poválečná Itálie měla ze zemí Evropy, které se nestaly členy sovětského bloku, jednu z nejsilnějších komunistických stran v parlamentu. I na menších italských univerzitách se prosazovala rusistika. Automobilka Fiat postavila největší sovětskou továrnu na automobily ve městě Toljatti (dříve Stavropol na Volze), jež je pojmenováno po italském vůdci komunistické strany Palmiru Togliattim. Toskánsko se naopak stalo po rozpadu Sovětského svazu oblíbenou destinací ruských oligarchů.