Stavba elektrárny Hassyan za 3,4 miliardy dolarů má mít čtyři bloky, každý o instalovaném výkonu 600 megawattů. Celkem tak bude mít elektrárna, první svého druhu v celém regionu, výkon 2400 MW. Přitom Dubaj se zavázala k tomu, že do roku 2050 bude uhlíkově neutrální. Spojené arabské emiráty navíc mají bohaté zásoby ropy, ale také podporují rozvoj solární energetiky.

Elektrárna by měla disponovat nejmodernějšími technologiemi, jež vylepší účinnost spalování uhlí a co nejvíce sníží emise škodlivých látek. Provozovatel o ní hovoří jako o čistém uhelném zdroji. Země hodlá tímto krokem snížit závislost na dovozu zemního plynu z Kataru, který Emiráty bojkotují.

„Dubaj tvrdí, že je příliš zatížena dovozem plynu, který by mohl být z různých důvodů přerušen. Náklady jsou velmi vysoké, proto jsme museli udělat něco jiného, abychom diverzifikovali dodávky paliva a snížili celkové náklady,“ obhajuje obří projekt ředitel poradenské společnosti Qamar Energy Robin Mills.

Čínské peníze

Dubaj dostala od Číny fakticky řešení na klíč, a proto se na konci roku 2016 začalo s výstavbou. V konsorciu firem, jež tvoří Hassyan Energy Company, má podíl také čínský státní fond Silk Road Fund, který podporuje výstavbu projektů v zemích zapojených do iniciativy Novodobé hedvábné stezky (Belt and Road Initiative). 

Mills připustil, že v dnešní době by se už se stavbou uhelné elektrárny nezačalo. Když je ale projekt v běhu, měl by se dokončit. Většinu elektrárny ovládá státní společnost Dubai Electricity and Water Authority.

Největší město Emirátů přitahuje v posledních letech turisty a investory z celého světa, a proto spotřeba energie raketově roste – na klimatizaci nebo odsolování mořské vody. Třímilionová aglomerace spolyká více elektřiny než celé Bulharsko. Spotřeba elektřiny se ve Spojených arabských emirátech od roku 1990 zvýšila o 720 procent a je téměř dvojnásobná než v České republice. Emise oxidu uhličitého se za tři dekády zvýšily o 270 procent.

Poptávka po energiích roste v celém regionu Perského zálivu – Bahrajnu, Kuvajtu, Ománu, Kataru i v Saúdské Arábii – a je jedna z nejvyšších na celém světě. Dubaj je nyní téměř ze 100 procent závislá na zemním plynu, hlavně dováženém z Kataru. Solární energie pokrývá jen tři procenta spotřeby. Moderní uhelný zdroj Hassyan má závislost na importu plynu snížit.

Americké a francouzské technologie

Sama Čína označuje stavbu uhelné elektrárny za zásadní projekt na Nové hedvábné stezce, který má zvýšit ekonomický vliv v Africe a Asii. Na dodávkách technologií se podílí i americká General Electric (GE). Francouzská společnost Alstom Power, která patří pod GE, získala kontrakt na dodávku kotlů a parních turbín. Elektrárna má zajistit pětinu spotřeby elektřiny třímilionového města. Všechny čtyři bloky by měly být v provozu od roku 2023. 

Schválení výstavby bylo poměrně rychlé, protože emirát je absolutní monarchií, kterou ovládá šejk Muhammad bin Rašíd al-Maktúm. „V době začátku stavby to vypadalo, že uhlí bude mnohem levnější než jiné zdroje energie,“ vysvětlila Aiša al-Sarihi z Arabského institutu pro Perský záliv ve Washingtonu, jež se specializuje na energetiku a klima. V současnosti jsou ale obnovitelné zdroje mnohem levnější než před pěti lety. 

Riziko zvyšování nákladů

Al-Sarihi varovala, že se náklady na vyrobenou jednotku elektřiny mohou v budoucnu dále zvyšovat, protože se uhlí musí dovážet z Austrálie nebo Indonésie a hrozí zavedení uhlíkových daní na toto fosilní palivo. Provoz elektrárny je plánován minimálně na 25 let. 

Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpokládá, že se globální poptávka po uhlí bude snižovat. V tomto roce by měla klesnout o osm procent, což znamená největší meziroční změnu od konce druhé světové války. Ve Spojených státech se spálí o 25 procent méně uhlí, v EU o dvacet. K poklesu dojde i v Číně a Indii.

„Využití uhlí v energetice je vytlačováno nízkouhlíkovými zdroji – vodními, solárními, větrnými a jadernými, které byly méně dotčeny ekonomickou krizí spojenou s pandemií covidu-19,“ uvedla IEA.