Česká filharmonie zahraje v Carnegie Hall. Proděláme na tom, ale vyplatí se to, říká její šéf Mareček

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Celý článek
0

Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Závislosti na lithiu z Číny se jen tak nezbavíme, přesun řetězce na Západ není rentabilní

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Celý článek
0

Prostor, politika a zdravá skepse

Propojení geografie a politiky na lokální, národní, mezinárodní i globální úrovni, to bylo životní téma Bořivoje Hnízda. Byl průkopníkem a zároveň vizionářem

Prostor, politika a zdravá skepse
Bořivoj Hnízdo | FSV UK

Před několika dny zemřel politolog a vysokoškolský učitel Bořivoj Hnízdo, bylo mu sedmdesát let. Patřil mezi ty, kdo po svém návratu z britské emigrace obnovovali v Česku obor politologie. A zapojil se do budování nově vznikající Fakulty sociálních věd UK.

„Bylo by neseriózní se pokusit nějak hodnotit nový, teprve rodící se systém mezinárodních vztahů. Není vůbec jisté, jak se svým ,vítězstvím‘ naloží v současnosti jediná globální velmoc světa – Spojené státy (…) Historie zatím vždy potvrzovala, že vedoucí globální mocnost vždy velmi rychle našla ‚rivaly‘ v systému mezinárodních vztahů. Při geopolitickém pohledu na současný svět nelze pominout dynamický nárůst významu zemí Dálného východu a Asie všeobecně (…) Dalším důležitým faktorem je výrazné autonomní postavení Blízkého východu a islámského světa vůbec, zformované již v období studené války.“

Tato slova napsal profesor Hnízdo ve své znamenité a průkopnické, byť vcelku útlé monografii s názvem Mezinárodní perspektivy politických regionů, která vyšla v roce 1995. Tedy v době, kdy bylo vcelku módní považovat vítězství Spojených států a Západu, ergo liberální demokracie a kapitalismu, za definitivní. Skeptický historik a politický geograf ovlivněný anglosaským prostředím byl k tomuto trendu více než rezervovaný, ostatně jako k většině módních výstřelků té i pozdější doby.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit