Česká filharmonie zahraje v Carnegie Hall. Proděláme na tom, ale vyplatí se to, říká její šéf Mareček

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Celý článek
0

Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Závislosti na lithiu z Číny se jen tak nezbavíme, přesun řetězce na Západ není rentabilní

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Celý článek
0

Madeleine Albrightová: Diplomatka, jíž zůstali přátelé

Madeleine Albrightová po sobě zanechala generaci úředníků, diplomatů a politiků otevřených světu

Madeleine Albrightová: Diplomatka, jíž zůstali přátelé
Madeleine Albrightová | Shutterstock.com

Jen málokdo pochybuje o tom, že lidé jako Henry Kissinger nebo Zbigniew Brzezinski byli velikány americké zahraniční politiky, ať už s nimi souhlasíte, nebo ne. Ale nic jako kissingerismus nebo Brzezinského strategická škola neexistuje. Zato Madeleine Albrightová, poslední z imigrantského tria expertů, po sobě nechala celou generaci podobně smýšlejících lidí zastávajících v americké zahraniční politice přední pozice.

Nebyla na to sama. Její otec, československý diplomat Josef Korbel, přibyl do Spojených států dvakrát během deseti let. Poprvé v roce 1938 na útěku před Hitlerovými nacisty kvůli židovské krvi, podruhé o deset let později – již jako katolík – na útěku před Stalinovými komunistickými pohůnky v čele s Klementem Gottwaldem. Jeho dcera Marie Jana (jméno Madeleine přijala za války ve švýcarské internátní škole) o konverzi neměla ani ponětí, než ji o židovském původu informovali američtí novináři okolo jejích padesátin.

Otcova škola

Korbel začal přednášet politologii na University of Denver v hlavním městě státu Colorado; jednou z jeho nejnadšenějších studentek byla mladá rusistka Condoleezza Riceová, která se věnovala především hudbě a na Korbelův kurz mezinárodních vztahů se zapsala víceméně náhodou. Přednášky československého exambasadora v Jugoslávii ji však za­ujaly natolik, že zcela přehodnotila svoji kariéru a zaměřila se na mezinárodní politiku. Stejně jako Albrightová dosáhla až na funkci ministryně zahraničí.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit