Těžko najdete někoho, kdo by nevěděl o stádu 15 indických slonů v jihozápadní čínské provincii Jün-nan, kteří opustili chráněné území v pohraničním okrese Si-šuang-pan-na (Xishuangbanna) a vydali se na zatím 500kilometrovou výpravu hustě obydlenými oblastmi, včetně venkovských předměstí sedmimilionové jünnanské metropole Kchun-mingu. Na sociálních sítích zhlédly jejich videa a fotky stovky milionů lidí, jejich story proniká pravidelně do hlavních televizních zpráv všude po světě.

Věrohodné vysvětlení, proč opustili relativní bezpečí a vydali se na cestu do neznáma po frekventovaných silnicích, podél zavlažovacích kanálů, z nichž musejí vyprošťovat mláďata, experti nemají. To „neznámo“ sedí, protože jak afričtí, tak indičtí sloni sice migrují, ale po pravidelných trasách („koridorech“), které tito vysoce inteligentní tvorové, kteří denně potřebují vodu a obrovské množství potravy, každoročně v závislosti na intenzitě sucha opakují. Vědci znají dálkové migrace „pouštních“ afrických slonů v Namibii nebo v západoafrickém Mali (téměř 500 kilometrů), pravidelné pohyby stád na Srí Lance nebo v jižní Indii, ale v Číně nic takového zatím dokumentováno nebylo. 

Asi nejlepší studie, relativně nová, z pera čínských zoologů o tamních slonech a lidech, vyšla v roce 2017 v časopise Nature. Z té přebírám mapu, která dokumentuje to, co z historického areálu výskytu slonů v Číně, který sahal až k veletoku Jang-c’-ťiang (tedy tisíce kilometrů na severovýchod), zbylo v roce 1975 (nepatrné území na hranici s Barmou a Laosem) a jak se jejich teritorium dále zmenšovalo.

Miroslav Zámečník

Sloni v Číně požívají nejvyššího stupně ochrany, stejného jako panda, jejich počet za poslední desetiletí spíše vzrostl, na dnešních asi tři sta. V „Údolí slonů“ jsou obrovskou turistickou atrakcí převážně pro čínské turisty, s kabinovou lanovkou, kilometry dlouhou nadzemní stezkou, pozorovatelnou a speciálním sloním muzeem.

Sloní stádo se třemi dospělými samci a několika mláďaty, včetně jednoho narozeného na „treku“, sice zatím způsobilo škody za nějakých třicet milionů korun, ale na lidi neútočí. Svědčí to zaprvé o tom, že jim v minulosti nebylo ubližováno, a zadruhé o tom, že čínské úřady se úzkostlivě snaží konfliktu zabránit. V pohotovosti je údajně štáb několika set lidí, včetně 24/7 monitoringu prostřednictvím dronů. Ty také zachytily, jak celé sloní stádo spokojené spí, včetně dospělého samce (s malými kly, vlevo nahoře, ti s geny pro velké kly byli vyhubeni) a matek s mláďaty – mimořádně neobvyklá věc.

AFP PHOTO / CHINA CENTRAL TELEVISION (CCTV) / Profimedia.cz

Pro tuto chvíli není potřeba tahat do putování slonů v Číně klimatickou změnu, stačí se podívat nejen na zmenšující se areál výskytu slonů (vyznačený červenou linkou), ale hlavně na postupné ubývání původního lesa (zelená) a jeho postupné zabírání plantážemi kaučukovníku (žlutá) a čajovníku (fialová).

Miroslav Zámečník

Z mapek také vyplývá, že kdyby byla volná džungle, tak by se jejich areál zvětšoval, ale jak říká biolog Čang Li, profesor z Pekingské normální univerzity, on je čím dál více fragmentovaný a „bez koridorů a nárazníkových pásem se riziko kontaktu bude zvyšovat“. Ti chudáci nemají kam jít. Jak to skončí? V lepším případě v nějaké ohrazené rezervaci jako všude jinde, kde jsou sloni v lidském moři, pokud mají vůbec to štěstí přežít.