Ruská ekonomika paradoxně i po dvou letech války na Ukrajině roste. Za loňský rok by to mělo být podle agentury Reuters okolo tří procent, ruský statistický úřad dokonce operuje s cifrou 3,6 procenta. I když lze samozřejmě pochybovat o tom, jak moc jsou statistické údaje ruských analytiků spolehlivé, každopádně katastrofické prognózy západních ekonomů, jak se ruská ekonomika i celý stát do několika týdnů po zavedení sankcí Západu rozpadne a Rusko zbankrotuje, nenaplnily.
Velká výhoda pro ruské hospodářství spočívá v tom, že se krvavé boje vedou mimo území Ruska a není tak narušena (až na několik útoků na rafinerie a letiště) ruská infrastruktura. Ruské bomby ničí především ukrajinská města, podniky i zemědělskou produkci. „Přímý dopad války na ruskou výrobní kapacitu a domácnosti je poměrně omezený,“ řekl pro web Business Insider Hassan Malik, odborník na Rusko z bostonské společnosti pro správu investic Loomis Sayles.
Válka také na ruském trhu způsobila poptávkový šok po válečných zásobách a také po pracovní síle. Ruská armáda spotřebovává obrovské množství zbraní, munice, zdravotnického materiálu, ale také potravin. Zvýšenou poptávkou posiluje vybrané sektory ruského průmyslu. Nedostatek pracovní síly (jen v roce 2022 mělo před mobilizací uprchnout na milion ruských mužů) zase zvyšuje ruské mzdy, což podporuje domácí spotřebu a ekonomický růst.
Klíčovou výhodou ruského hospodářství jsou jeho rozsáhlé zásoby nerostných surovin. Do zahraničí prodává nejen ropu a zemní plyn, ale také pšenici nebo železnou rudu. Západní sankce sice snížily příjmy ruského rozpočtu, nikoliv však tak zásadně, aby nebylo možné financovat zbrojní výrobu, ve které je Rusko fakticky soběstačné. Orientace na nové trhy, zejména na Indii a Čínu, také oslabuje dopady západních sankcí.
Dalším nástrojem, který Kreml ve velkém používá, jsou vládní dotace. Jednou z forem je štědrá podpora úvěrů na bydlení. Moskva nabízí i firmám výhodné úvěry pro podnikání a uměle tím stimuluje domácí poptávku.
Pozitivní úlohu sehrály také pohotové kroky ruské centrální banky a její šéfky Elviry Nabiullinové, jež dokázala razantními opatřeními eliminovat dopady sankcí na finanční trh. Nebála se na týdny uzavřít moskevskou burzu nebo zavést přísné kapitálové kontroly. „Bylo to provedeno poměrně rychle. Mnoho ruských finančních nástrojů bylo znehybněno,“ uznal Sergej Gurijev, bývalý hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj, který žije od roku 2013 v Paříži.
Rusko mělo výhodu i v tom, že se na západní sankce připravilo tím, že udržovalo nízký zahraniční dluh a jeho běžný účet byl díky silnému exportu surovin v přebytku. I proto ruskému státu tolik nevadilo zmrazení zahraničních rezerv centrální banky. Ekonom Bloomberg Economics Alex Isakov odhadl, že finanční rezervy z ruského národního fondu bohatství mohou vystačit Kremlu na financování války dva roky. Rusko ale neinvestuje do dalších sektorů, jako je školství, zdravotnictví nebo sociální péče.
Ekonom Gurijev také připomenul, že je růst ruského HDP způsobem hlavně zbrojením, které civilnímu obyvatelstvu nijak nepomáhá. „Vyrábíte zbraně a munici, platíte za ně z rozpočtu, ale tyto zbraně a munice nepřispívají ke kvalitě života, nepřispívají k budoucímu hospodářskému růstu. Jsou odeslány na Ukrajinu, kde jsou zničeny,“ vysvětlil. V momentě, kdy válka skončí, hrozí Rusku stagnace, nebo také ekonomická krize, upozornil Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická studia.
