Po lednových protestech zemědělců v Německu, kteří traktory blokovali silnice a dálnice hlavně kvůli krácení dotací, se do blokád pustili i jejich kolegové ze země galského kohouta. Tamní vládě vzkázali, že chtějí „vyhladovět“ Paříž. A přidali se i naštvaní farmáři protestující v centru Bruselu. Frankofonní sedláky nejvíce rozčiluje připravovaná obchodní dohoda o volném obchodu Evropské unie se státy Jižní Ameriky, které jsou sdruženy do takzvaného Mercosuru. V jejím důsledku by evropský trh mohly tyto země zaplavit vlastními potravinami a dalšími produkty, konkrétně jablky z Chile nebo obilím a ovocem z Brazílie.

Nejde přitom jen o jihoamerickou konkurenci. EU totiž kromě plánované dohody s Mercosurem uzavřela další obchodní dohody s Kanadou, Japonskem, Mexikem, Vietnamem nebo Ukrajinou. Nově byla uzavřena dohoda s Novým Zélandem, jedná se také s Indií a Austrálií, připomněl web televize France 24.

Evropští farmáři musí na druhou stranu plnit stále náročnější podmínky, aby v rámci přeregulovaného zemědělského trhu splnili nové požadavky na udržitelnost a bioprodukci. To je samozřejmě spojeno s vyššími náklady.

V případě uzavření dohody se státy z Jižní Ameriky se počítá s tím, že se na evropský trh může vyvést bez cel 99 tisíc tun hovězího masa, sto tisíc tun drůbeže nebo 180 tisíc tun cukru ročně. Odbory, které sdružují francouzské zemědělce, tvrdí, že to bude pro řadu francouzských výrobců likvidační. Evropský trh zaplaví laciné a zároveň nekvalitní potraviny z Jižní Ameriky, varují. Odpůrci dohody připomínají, že jihoamerické státy pěstují geneticky modifikované plodiny a v živočišné výrobě používají ve velkém antibiotika, která se snaží Brusel omezovat.

Paniku mezi farmáři způsobilo oznámení šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že dlouho připravovaná dohoda se zeměmi Mercour může být finalizována ještě do červnových voleb do Evropského parlamentu. Dohodu odmítá jak největší francouzský zemědělský svaz FNSEA, tak i svaz sdružující drobné farmáře Confédération Paysanne.

Ne všechny sektory v zemědělství ale budou dohodou postiženy stejně. Vydělají na tom například vinaři a výrobci destilátů nebo sýrů, kteří budou moci bezcelně vyvážet své zboží na jihoamerický kontinent. Brusel na druhou stranu doufá, že získá z Brazílie i další komodity, jako je lithium, kobalt nebo grafit. Po novém kole protestů zemědělců se ale proti dohodě postavil francouzský prezident Emmanuel Macron i nový premiér Gabriel Attal.

Francouzští a belgičtí farmáři si nicméně připsali menší vítězství, protože Brusel odložil rozhodnutí o podpoře biologické rozmanitosti, jež by vedla k omezení využívání části zemědělské půdy.