Americké ministerstvo obrany oznámilo velkou přestavbu své armády, která je považována za nejsilnější na světě. Celkově snižuje svou velikost o 24 tisíc vojáků, tedy téměř o pět procent. Tvrdí, že restrukturalizace je nutná pro schopnost efektivně vést budoucí konflikty, protože se jejich charakter mění.

Redukcí míst v armádě také reaguje na to, že většina z nich není obsazená a Pentagon není schopen každoročně získat potřebný počet nových vojáků. Z velké části se škrty týkají neobsazených pozic, nikoliv skutečných vojáků, zdůraznila agentura AP.

Jedná se hlavně o redukci jednotek, které souvisely s boji proti islamistickým organizacím v Iráku a Afghánistánu. Posílit se mají naopak některá kritická místa, jako jsou jednotky protivzdušné obrany nebo jednotky boje proti dronům. Má vzniknout také pět nových operačních uskupení rozmístěných po celém světě se zaměřením na lepší kybernetické a zpravodajské schopnosti a na možnosti útočit na velké vzdálenosti.

„Odstupujeme od boje proti terorismu. Chceme být připraveni na rozsáhlé bojové operace,“ řekla americká tajemnice ministerstva obrany Christine Wormuthová. Generál Randy George, který je šéfem americké armády, tvrdí, že nyní budou američtí vojáci lépe připraveni na potenciální konflikty.

Dokument, který popisuje nutnost modernizace armády, uvádí, že tím reaguje i na skutečnost, že armáda není schopna už dlouhá léta, od roku 2014, naplňovat své cíle při náboru nových vojáků. Nyní má armáda tabulkově 494 tisíc míst, v aktivní službě je ale jen 445 tisíc vojáků. Do pěti let chce ministerstvo navýšit počet na 470 tisíc.

Poslední dvě dekády se americká armáda zaměřovala na boje proti teroristickým organizacím Al-Káida, Taliban nebo Islámský stát. Nyní se musí připravit, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině, na možnost vedení rozsáhlého konfliktu s Ruskem nebo Čínou, případně umět reagovat na hrozby od Íránu nebo Severní Koreje, připomenula agentura AP.

Právě boje na Ukrajině ukazují nutnost vybudovat silnou protivzdušnou obranu a použití nových zbraňových systémů na boj s bezpilotními letouny nebo s námořními drony. Americká armáda může čelit mnohem sofistikovanějším protivníkům a zbraňovým systémům, než tomu bylo ve válce v Afghánistánu nebo Iráku.

Největší problémy s náborem nováčků má americké námořnictvo, letectvo i pozemní armáda. Naopak přijímací kvóty plní námořní pěchota a jednotky vesmírných sil. V loňském roce americké ozbrojené složky získaly 50 tisíc rekrutů, cíl byl ale o patnáct tisíc vyšší. Vedení armády se chce ve větší míře zaměřit na mladé lidi, kteří studují na vysoké škole nebo hledají práci.