Poslanci pod vedením člena zdravotnického výboru Sněmovny Josefa Fleka (STAN) začali řešit, zda a nakolik regulovat prodej energetických nápojů dětem. V minulosti již zákonodárci problematiku cukru a kofeinu v nápojích řešili několikrát. Kromě takzvané pamlskové vyhlášky, kterou v roce 2016 přijala tehdejší ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová (ČSSD), však k žádným zásadním krokům nedošlo. Tato vyhláška zakázala ve školních bufetech prodávat nezdravé, tučné a sladké potraviny, což odborníci kvitovali. Děti si je však mohou koupit kdekoli jinde mimo školu.

„Uvítali bychom jasná pravidla prodeje a reklamy těchto potravin,“ říká k tomu ředitelka Hekšová.

Věkové omezení prodeje se na energetické nápoje nevztahuje. Pokud však energetický nápoj obsahuje zvýšené množství kofeinu, což legislativa určuje jako vyšší množství než 150 miligramů kofeinu na litr nápoje, musí jeho etiketa upozorňovat, že není vhodný pro děti.

Naše organizace by uvítala obecná pravidla upravující podmínky, za jakých se mohou potraviny marketingově cílit na děti. Konkrétně u energetických nápojů bychom považovali za vhodné regulovat prodej alespoň těch, které jsou kvůli vysokému obsahu kofeinu nevhodné pro děti.

Problematických aspektů konzumace energetických nápojů je několik. Prvním je již zmíněný možný obsah kofeinu, který není vhodný pro děti či těhotné a kojící ženy. Při výběru nápoje bychom si proto měli na etiketě všímat věty „Vysoký obsah kofeinu – není vhodné pro děti a těhotné nebo kojící ženy“, která vyšší obsah kofeinu indikuje. Druhým důležitým aspektem je obsah cukru. V případě energetických nápojů jde z drtivé většiny o přidané volné cukry, jejichž příjem je vhodné omezit. Obsah cukru v konkrétním nápoji vždy najdeme v tabulce výživových hodnot a je vhodné upřednostňovat méně oslazené výrobky.

Energetické nápoje vnímáme spíše jako zdroj přidaných cukrů v jídelníčku a právě jejich konzumaci by měli spotřebitelé obecně podle aktuálních výživových doporučení omezit.

Ano, potřebujeme přesnější pravidla, za jakých je možné reklamu na tyto výrobky cílit na děti. Zajímavým protipólem reklamy by v budoucnu mohlo být jednotné označování výživových hodnot na přední straně obalů potravin, o kterém se aktuálně v EU diskutuje. Například jeden ze zvažovaných systémů Nutriscore, který potraviny dle výživové hodnoty dělí do několika barevných tříd, by mohl energetické nápoje jednoduše porovnat s jinými nápoji. Energetické nápoje by se v něm kvůli vysokému obsahu cukru dostaly do oranžové kategorie méně vhodných potravin.

Energetické nápoje zatím naším testováním v časopise dTest neprošly. Z dostupných údajů o složení se však zdá, že se charakter energetických nápojů prodávaných třeba pod privátní značkou obchodních řetězců a dražších, brandových výrobků příliš neliší.