Úroveň vzdělání učitele. Zda učí předměty, na které se na univerzitě připravoval. A také vztahy v učitelském kolektivu a s ředitelem školy. To všechno ovlivňuje kvalitu vzdělání dětí v mateřských, základních i středních školách. Vyplývá to z výsledků šetření České školní inspekce, díky kterému si nyní každý rodič může online proklikat interaktivní mapu a zjistit, jak si jednotlivé okresy Česka vedou v personálním zabezpečení škol, zaplněnosti kapacit škol nebo ve výsledcích, jakých dosahují žáci a studenti.

Za unikátním projektem České školství v mapách stojí tým výzkumníků koordinovaný Českou školní inspekcí. „Využito bylo našich dat, dále dat ministerstva školství, Českého statistického úřadu a dalších veřejných institucí. Je to vůbec poprvé, co máme informace o kvalitě, dostupnosti škol či kvalifikaci pedagogů na jednom místě v přehledných mapách,“ říká k webu Vzdelavanivdatech.cz ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Stát prý nyní podle jednotlivých mapek dokáže poměrně snadno identifikovat problémy školství. Těmi jsou nedostatek kvalifikovaných učitelů napříč školskou soustavou, špatné výsledky vzdělávání v oblastech, kde se obyvatelé potýkají s chudobou, nebo přemíra byrokracie, na kterou si učitelé stěžují. Celá Morava si ve všech ohledech vede poměrně dobře a překvapivě dobrých výsledků dosahuje i značná část Moravskoslezského kraje, zato severní Čechy lze označit za značně problémové. Z dat je zřejmé, že pozornost politiků by z dlouhodobého pohledu měla být upřena právě tam.

Základem je vzdělaný učitel

Velkým problémem je v některých re­gionech podle výzkumného týmu nízká kvalifikace učitelů. „Problém nedostatku kvalifikovaných učitelů prohlubuje nerovnosti ve vzdělávání v socioekonomicky znevýhodněných okresech Ústeckého a Karlovarského kraje a dále v okresech, kde je příliv nového obyvatelstva. Jedná se zejména o oblasti Středočeského kraje v okolí hlavního města Prahy a pak v okolí Plzně,“ uvádějí výzkumníci pod vedením známého politologa Tomáše Lebedy, docenta z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Autoři studie přitom rozlišují, zda výuku vede učitel bez vysokoškolského vzdělání, nebo učitel s dokončenou vysokou školou v oboru učitelství, který se ale připravoval na jiné předměty – má jinou aprobaci.

Z šetření vyšlo, že nejlepší je, když předměty vyučují učitelé s absolvovanou vysokou školou a odpovídající aprobací. „Aprobovanost a kvalifikovanost souvisí s výskytem sledovaných znaků ve vý­uce, které odrážejí organizovanost výuky a aplikaci odlišných metod učitelem. Podrobnější analýza ukazuje, že se výrazně odlišují hospitované hodiny, které vedli učitelé bez kvalifikace a zároveň bez aprobace. V těchto hodinách v průměru bavila žáky dle hodnocení školních inspektorů výuka méně a nepracovali se zájmem ve srovnání s hodinami, které vedli učitelé s kvalifikací či aprobací,“ uvedli výzkumníci.

Ředitelé škol si často ve výuce musejí vystačit i s člověkem s maturitou, kterému v souladu se zákonem umožní učit na výjimku. Tu mohou udělit, pokud se nedaří najít kvalifikovaného pedagoga s vysokoškolským vzděláním. Základním školám chybějí hlavně učitelé informatiky, fyziky, matematiky, chemie, rodinné, výtvarné a občanské výchovy. Podle studie v průměru více než třetinu hodin věnovaných těmto předmětům učí na druhém stupni pedagogové bez aprobace, tedy bez dané specializace. Zatímco tedy ministerstvo školství řeší, zda novelou zákona umožnit větší zapojení nepedagogů ve školách (viz Hrot 15/2022), reálně se tak již děje, a to poměrně masivním využíváním výjimek. Ředitelům škol se to dá vyčítat jen stěží – pokud by nevzali zavděk nekvalifikovanými učiteli, reálně by ve vyjmenovaných předmětech za katedrou nestál nikdo.

Chudoba škodí

Ústecko a Karlovarsko si v podílu kvalifikovaných učitelů nevedou vůbec dobře, naopak vysokou mírou personálního zabezpečení se mohou pochlubit ve Zlínském kraji a na Vysočině. „Rovněž Moravskoslezský kraj, který se jinak potýká s řadou strukturálních problémů, má vysoký podíl hodin, které byly vyučovány aprobovaně,“ podotýkají výzkumníci. Důvodem prý může být to, že v daných krajích je učitelství více společensky ceněno. Oproti tomu na Ústecku učitelská profese nemá u místních příliš velkou prestiž. „V Ústeckém, Karlovarském a Středočeském kraji pravděpodobně učitelé vnímají svoji prestiž a společenskou odpovědnost nejméně, rovněž si myslí, že jejich profese nemá vliv na politiku a celospolečenské otázky. Zjištění podporují i alternativní výzkumy agentur, kdy i společnost hodnotí v těchto krajích profesi učitele jako méně prestižní než v jiných krajích. V tomto se tito učitelé liší od kolegů z jižních Čech, Vysočiny a obecně z moravských krajů,“ říkají výzkumníci.

Vladimír Barák

Rovněž se potvrdilo, že výsledky žáků velmi úzce souvisí s hospodářským a sociálním rozvojem regionů. V okresech, kde obyvatelé čelí velké chudobě, je větší množství exekucí, vyšší nezaměstnanost a rozvodovost, děti dosahují horších školních výsledků. „Okresy se sociálními problémy jsou totožné s těmi, ve kterých se kumulují problémy v rámci vzdělávacího systému. Podíl neprospívajících žáků, podíl žáků se sníženou známkou z chování a počet neomluvených hodin na žáka v okrese, který souhrnně označujeme jako index rizikového chování žáků, souvisí s podílem exekucí a podílem obyvatel pobírajících dávky v hmotné nouzi. Jedná se typicky o okresy s vysokým počtem vyloučených lokalit,“ uvádí výzkumný tým. Opět jde zejména o Ústecký a Karlovarský kraj. Je tedy očividné, že nedostatek kvalifikovaných učitelů, špatná sociální situace a špatné výsledky školáků spolu úzce souvisí. Zároveň platí, že v těchto lokalitách se děti méně účastní předškolního vzdělávání a jsou zde pozorovány horší vztahy mezi učiteli a rodiči, žáky a učiteli i učiteli navzájem. Problém je tedy mnohovrstevný a nemá jednoduché řešení.

To si podle svých slov uvědomuje i ministr školství Petr Gazdík (STAN), který chce na základě šetření novelizovat zákony a měnit výukovou praxi na školách.

„Abychom mohli připravovat žáky kvalitně a přizpůsobit trend našeho školství, musíme vycházet z dat. Ta jsme ale dosud neměli. Představená publikace a portál nejsou jen další analýzou, nad kterou jen pokývneme hlavou, ale je to nástroj, jak sledovat rozdílné výkony jednotlivých okresů a stírat rozdíly mezi dětmi a na základě toho určit správný trend,“ řekl Gazdík s tím, že kromě dlouhodobě plánovaných změn ve školství v rámci Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ chystá i projekt Indexace škol. Stát jeho prostřednictvím podpoří částkou 1,8 miliardy korun 400 znevýhodněných škol v Česku. Projekt odstartuje v září. Školy si z peněz budou moci nakoupit potřebné vybavení, zafinancovat stravování chudých dětí, ale také služby dětských psychologů a dalších odborníků. 

K zápisu s nájemní smlouvou

Ministr školství Petr Gazdík chce zarazit praxi, kdy rodiče kvůli dětem účelově mění trvalé bydliště, aby dostali své dítě na vybranou školu. Pro zápisy do spádových škol by se nově měla zohledňovat i délka trvání trvalého bydliště a reálná délka bydlení na uvedené adrese. To by se mohlo prokazovat třeba nájemní smlouvou, z níž by bylo patrné, že na dané adrese rodiče bydlí již delší dobu. „Lidé, kteří se například v dané obci narodili, by pak mohli mít větší šanci na přijetí než ti, kteří se do obce přihlásili jen kvůli škole přednedávnem,“ uvedl ministr s tím, že změna by musela být přijata zákonem.

Dnes školy totiž nemohou prověřovat, jak dlouho a zda skutečně rodina žije v dané spádové oblasti. Pokud se přihlásí více dětí splňujících kritérium spádovosti, než jaká je kapacita školy, rozhoduje se losem. V praxi se tak může stát, že štěstí má při losu ten, kdo v obci ani nežije, a vytlačí tak dítě, jež bydlí hned naproti škole. „Cílem novely zákona by bylo zatočit se školní turistikou, která se mi velmi nelíbí,“ řekl Gazdík. Nejprve chce ale záměr projednat se svými poradci a následně i s odbornou veřejností.