Aktuální požadavek odborů státních zaměstnanců na dorovnání mezd o inflaci mohou za logický považovat jen oni sami. Oporu v realitě by měl, pokud by se i v dobách dvouprocentní inflace spokojili s dvouprocentním růstem platů, což bezesporu v posledních osmi letech neplatilo.

Byli jsme svědky nebývalé exploze státních platů, jaká nemá v moderní historii obdoby. Erární gáže vysoce převyšuje mzdy v privátní sféře, kde podnikatelé musí na mzdy vydělat a na přidávání všeho všem jim na rozdíl od státu nikdo nepůjčí. 

Právě to, co udělala poslední Babišova vláda s platy svých zaměstnanců, a její mzdová politika a absurdní zvyšování minimální mzdy a od ní odvozených mezd zaručených jsou nikoli nevýznamnou příčinou současného růstu cen vyššího než jinde v Evropě.

A také toho, že současná inflace snižuje reálnou úroveň jejich výplaty na rok 2019. To sice není nic moc, ale sociální katastrofa vypadá opravdu jinak. Spíše je to jistá forma spravedlnosti a potvrzení staré ekonomické moudrosti, že žádný oběd není zadarmo a více peněz za stejný výkon ho dříve nebo později prostě zdraží.

Zásadová konzervativní vláda by státní mzdy zmrazila, což je základní krok pro rychlé zvládnutí inflace a jediná skutečná cesta k tomu, aby mohlo být brzy lépe a zase se začít přidávat.

Od současné vlády to ale asi úplně očekávat nelze. Na podzim jsou komunální a senátní volby a po Novém roce volby prezidentské, a navíc tato vláda není až tak moc konzervativní. Že lidovci jsou spíše socialisté, kteří chodí do kostela, není vůbec bonmot. Pokusí se najít nějaký kompromis a ten, jak je obvyklé, se nebude líbit nikomu. Podobně jako v případě nedávného návrhu na pětitisícový příplatek na děti skoro pro každého. Odborářům to bude málo a Středula si hezky rozjede volební kampaň, zatímco pravicový volič bude zklamaný ze své slabé vlády.

Je nasnadě, že člověku přijde lepší držet principy a držet se zájmů vlastních voličů.

Takový Kalousek by to jistě ocenil. Ale zrovna on ví ze své účasti v tvrdé Nečasově vládě nejlépe, že je to nejrychlejší cesta z politiky.

A pak přijde nějaký Babiš, který tu protrpěnou bolest zneužije a „reformami“ zařídí, že se ta bolest bude nevyhnutelně opakovat.

Jsou prostě situace, které nemají dobré řešení.