Zdražování potravin podle Českého statistického úřadu zrychluje. Mouka stála v únoru o 25,3 procenta více než před rokem, máslo o třicet procent, polotučné mléko o 18,1 procenta a brambory o 14,1 procenta. To však není nic proti tomu, co se aktuálně děje na opačné straně výrobně-spotřebitelského řetězce.

Náklady na vstupy, které musí platit zemědělci a výrobci potravin, se zvedly ještě mnohonásobně více. Plyn stojí pěti- až šestinásobek toho co loni. Ten přitom tvoří až devadesát procent variabilních nákladů při výrobě minerálních hnojiv. Podle mluvčí holdingu Agrofert Lucie Bukovenské proto hnojiva podražila o 150 procent. Pod Agrofert spadá třeba lovosický výrobce Lovochemie či SKW Stickstoffwerke Piesteritz z německého Wittenbergu. 

Náklady na plyn jsou pro producenty již tak vysoko, že se jim nevyplatí vyrábět a přerušují výrobu, což dál zvyšuje cenu hnojiv. „Hnojiv bude nedostatek, protože mnoho výrobců minerálních hnojiv v EU buď omezuje výrobu, nebo se ji rozhodlo úplně zastavit,“ dodala Bukovanská. Vedle Lovochemie omezil produkci třeba německý BASF, norská Yara nebo rakouský Borealis.

Vysoká cena hnojiv se promítá do ceny krmiv, která rovněž prudce roste. Vliv má samozřejmě i válka na Ukrajině. Například španělští chovatelé prasat odebírali krmnou kukuřici ve velkém z Ukrajiny a nyní se jim jí nedostává. Španělsko je přitom největším evropským exportérem vepřového. I to začíná v posledních týdnech podražovat. 

„Akutní nedostatek krmiv asi nehrozí, ale problém je cenová dostupnost. Ceny jsou určovány globální poptávkou, která je extrémně nervózní kvůli Ukrajině, a ceny vyletěly do neuvěřitelných výšin,“ říká prezident Agrární komory Doležal.

Trojice plyn, hnojiva, krmiva pak vede k enormnímu tlaku na růst ceny úplně všech potravin.