Pokud by Češi byli závislí jen na vlastní zemědělské a potravinářské produkci, zůstali by po nemalou část roku o hladu. Ale zato ne střízliví. Zatímco totiž potravinová soběstačnost Česka v posledních letech klesá napříč potravinářskými sektory, pivovarnictví vyrobí víc, než kolik za rok stačíme vypít. Produkce tuzemských varen je podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o 22 procent vyšší než žízeň domácích pivařů.
Jak si vedeme v oblasti „skutečných“ potravin? Soběstační jsme podle statistiků dlouhodobě jen u několika komodit: ve výrobě obilovin, mléka, hovězího masa, cukru a zmiňovaného piva. Jinými slovy, těmito produkty jsou čeští výrobci schopní nasytit domácí poptávku a přebytky ještě vyvážet.
U všech ostatních potravinářských produktů se ale česká soběstačnost postupně snižuje. V porovnání s rokem 1993 poklesla u vepřového masa o 61 procentních bodů na zhruba dvě pětiny, u drůbežího masa o 32 procentních bodů na asi dvě třetiny, a třeba u másla dokonce o 86 bodů na 66 procent.
Zeleniny se do Česka musí dovážet ještě podstatně víc. Čeští zemědělci například zvládnou vypěstovat jen dvě pětiny české poptávky po cibuli, méně než polovinu spotřeby mrkve a třeba rajčat musíme dovážet přes 80 procent. Poptávce už nestačí ani produkce tak tradiční komodity, jako jsou brambory. Těch se v Česku ještě v roce 1993 vypěstovalo třikrát víc, než byla průměrná spotřeba. Loni už se ale situace obrátila: sklizeň byla pouze 58,4 kilogramu a spotřeba 69,5 kilogramu na osobu.
Téma pro národovce
Důvodem stále menší potravinové soběstačnosti Česka je podle statistiků ovšem nejen klesající produkce, ale také neustále rostoucí spotřeba. Češi toho loni snědli vůbec nejvíc v historii. Celková spotřeba potravin na obyvatele za loňský rok byla bezmála 800 kilogramů – o 65 kilo víc než v roce 1993.
„Historicky nejvyšší spotřeby na obyvatele bylo loni dosaženo u spotřeby rýže, drůbežího masa, sýrů a ostatních mléčných výrobků nebo jižního ovoce,“ upřesňuje vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.
Rostoucí závislost na potravinách ze zahraničí, a to obzvlášť v kombinaci s uzavřenými hranicemi po celé Evropě kvůli pandemii čínské chřipky, povzbudila k aktivitě i politiky. Už na jaře skupina poslanců v čele s Margitou Balaštíkovou (ANO) a Zdeňkem Podalem (SPD) přinesla do sněmovny návrh na povinné kvóty tuzemských potravin v obchodech. Podle jejich představ měly postupně růst z 55 procent v příštím roce až na 85 procent v roce 2027.
Návrh nakonec spadl pod stůl, objevil se ale jiný, v mírnější verzi, s pouze asi dvoutřetinovým podílem. Ekonomové však varují i před ním. Vedl by podle nich ke zdražení potravin, a navíc těžko obstojí v Bruselu.
