Češi si už zase pořizují domů drůbež a králíky, aby nebyli závislí na zdražujících potravinách.
Proč chodit pro jídlo do supermarketu, když mi může běhat po dvorku? Češi znovu objevují chovatelství drobného hospodářského zvířectva – nejen coby koníček, ale také jako možnost nebýt tolik závislý na zdražujících potravinách v obchodech a restauracích. A když si o víkendu upečou k obědu vlastního králíka, vědí, co jedí.
„Malochovů, respektive drobnochovů, skutečně přibývá,“ potvrzuje Ondřej Matouš, předseda Ústředního výkonného výboru Českého svazu chovatelů. A dodává, že některé chovy jsou jen s pár zvířaty.
„Trend je to několikaletý a důvodů bude zřejmě více, nejenom zvyšující se cena drůbežího či králičího masa. Svůj podíl má i návrat k přírodě a příklon k ekologii,“ dodává Matouš.
Oblíbená jsou zejména užitková plemena drůbeže a králíků. Ostatně podle údajů Českého statistického úřadu loni přibylo 2,8 milionu kusů drůbeže, což je meziroční nárůst o více než dvanáct procent. Tento údaj ovšem zahrnuje rovněž velkochovy. Pro nemalou část soukromých chovatelů jde spíše o koníček a zábavu než o vlastní zdroj vajec či masa.
Typický český chovatel
Zvyšující se zájem o vlastní drobný chov králíků nebo slepic zaznamenal také dlouholetý úspěšný chovatel Karel Čadil, který bydlí kousek za Prahou. Má desítky kusů drůbeže, králíků a také asi 200 holubů. Ani si už skoro nepamatuje, kdy jel naposledy do obchodu pro vajíčka. Všechno má z vlastních zdrojů, a to si pro „výslužku“ k němu jezdí také jeho děti se svými rodinami – nejen pro vejce, ale třeba také pro králičí nebo drůbeží maso. Přebytky dokonce prodává.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot