Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Závislosti na lithiu z Číny se jen tak nezbavíme, přesun řetězce na Západ není rentabilní

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Česko není soběstačné ani u zeleniny, pro niž má přitom ideální podmínky

Z české krajiny dále mizí plochy, kde se pěstuje ovoce a zelenina. A to dokonce i takové druhy, pro které jsou zde ideální podmínky.

Česko není soběstačné ani u zeleniny, pro niž má přitom ideální podmínky
ilustrační foto | Shutterstock.com

Na tuzemském žebříčku nejvíce konzumované zeleniny je cibule jen těsně druhá za rajčaty (rajče je sice botaniky považováno za ovoce, v obchodech je ale najdeme v sekci zelenina). V Česku má dlouholetou tradici, a někdy se dokonce označuje za královnu domácí kuchyně. Pro pěstování cibule jsou v tuzemsku takřka ideální podmínky. 

Přesto je v ní Česko soběstačné jen zhruba z 45 procent. Více než polovina se dováží z Nizozemska, Slovenska, Německa, ale třeba i z Egypta nebo Nového Zélandu.

Podle předsedkyně Zelinářské unie Moniky Nebeské to může do budoucna představovat velký problém, protože globální ceny cibule rostou, a některé státy dokonce přistoupily kvůli obavám z jejího nedostatku k omezení vývozu. 

„Nedostatek a vysoké ceny cibule jsou důsledkem potravinové závislosti České republiky. Čím více jsme závislí na jejím dovozu, tím zranitelnější jsme vůči cenovým výkyvům a tím více si zaděláváme na problémy se zásobováním domácího trhu,“ řekla Nebeská.

Nejde jen o cibuli. Česká republika je podle Nebeské závislá na dovozu zeleniny přibližně ze dvou třetin, což vede právě k tomu, že ceny určuje import a tuzemští pěstitelé na ně mají minimální vliv. Letos přitom podle odhadů zmizí dalších deset procent ovocných sadů a pět procent ploch se zeleninou.

Podobné je to například s jablky, která mají podobně jako cibule pro pěstování v Česku ideální podmínky. Domácí pěstitele ale dlouhodobě drtí levná a předotovaná konkurence ze zahraničí, především z Polska. 

Ovocnářská unie odhadla ztrátu na každém kilogramu českých jablek na čtyři koruny, což dohromady dělá asi 250 milionů korun. „Pěstitele jablek i dalších druhů ovoce to vede k úvahám o omezení produkce a někteří již začali vyklučovat sady,“ poznamenal předseda unie Martin Ludvík.

Podrobněji se tématu věnujeme v aktuálním vydání týdeníku Hrot.