Aerolinie na celém světě jsou jedním ze sektorů, který nejvíce postihla první i druhá vlna koronaviru, jenž se od konce loňského roku začal šířit z čínského Wu-chanu. Tržby leteckých společností se výrazně propadly.
Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA oznámila, že pro tento rok počítá s poklesem počtu pasažérů o 66 procent oproti roku 2019. V srpnu se poptávka po mezinárodních letech dokonce snížila o 88 procent, tržby spadly o 75 procent. Oživení, se kterým se tento podzim počítalo, se kvůli druhé vlně pandemie prakticky nekoná. Letošní letní sezona byla pro letecký sektor nejhorší v historii, zdůraznil ředitel IATA Alexandre de Juniac.
Aby toho nebylo málo, v rámci EU se zpřísňuje i legislativa ohledně uhlíkových emisí, jež bude znamenat pro letecké společnosti další velké problémy. Ukazujete se to na příkladu společnosti Air France-KLM, která patří mezi největší letecké dopravce v Evropě.
I když na její záchranu má padnout od francouzské a nizozemské vlády přes deset miliard eur, čelí další hrozbě. A tím je zavedení vyšších poplatků pro lety v obou zemích.To by mohlo znamenat pověstný poslední hřebíček do rakve celého sektoru, jenž zaměstnává miliony lidí. V ohrožení je celosvětově 46 milionů pracovních pozic.
Regulace emise nesníží
Generální ředitel Air France-KLM Benjamin Smith zdůraznil, že zavádění větší regulace do letecké dopravy nepovede ke snižování emisí v celém sektoru, protože se fakticky zastaví investice do nových udržitelnějších technologií. „Je to ve skutečnosti kontraproduktivní a připravilo by nás to o finance, které by se jinak mohly investovat do environmentálních projektů,“ varoval Smith.
Sektor není nadšen ani návrhem Evropské komise, že se mají skleníkové plyny snížit do roku 2030 o 55 procent místo 40 ve srovnání s rokem 1990. Aerolinie už čelily před krizí nátlaku aktivistky Grety Thunbergové nebo hnutí Extinction Rebellion, podle nichž mají lidé přestat používat letadla úplně.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po místních volbách v červnu, ve kterých zelená strana EELV výrazně posílila – ovládla města Marseille, Lyon, Bordeaux nebo Štrasburk –, slíbil přijmout až 146 návrhů od Občanské úmluvy pro klima, což je sdružení lidí, kteří požadují větší ochranu klimatu.
Francouzská groteska
Jedním z opatření je zavedení speciální daně ve výši 30 eur na krátké lety a 400 eur na dlouhé lety v business třídě. To by znamenalo, že by sektor ve Francii musel zaplatit několik miliard eur navíc. Ministr financí Bruno Le Maire z toho není nadšený. „Bylo by groteskní vzít jednou rukou zpět to, co jsme dali sektoru druhou,“ řekl k tomu, že stát podpořil Air France sedmi miliardami eur.
V Nizozemsku má zase od začátku roku 2021 začít platit vyšší zdanění letenek pro pasažéry leteckých společností ve výši 220 milionů eur, pokud by doprava byla na stejné úrovni jako v roce 2019. Organizace Greenpeace navíc požaduje, aby KLM snížila ve větší míře emise, pokud má od státu dostat podporu přes tři miliardy eur.
Letecká doprava je zodpovědná za 2,5 procenta globální produkce skleníkových plynů, ale do roku 2050 by mohly růst na trojnásobek. Proto se aerolinie v rámci programu Corsia zavázaly snižovat emise z mezinárodních letů, například zaváděním uhlíkově neutrálních paliv, což mohou být syntetická paliva vyrobená z obnovitelných zdrojů energie. Výrobce letadel Airbus například pracuje na několika variantách letadel na vodíkový pohon, jež by měly být klimaticky neutrální. Do komerčního provozu by se mohla dostat okolo roku 2035.
Politici v EU poslední dobou naznačují, že má odzvonit osvobození leteckého paliva od DPH v případě mezinárodních letů. Zvyšuje se také tlak na zavedení minimální ceny letenek. Rakouská vláda stanovila cenu na 40 eur. Opatření má mít dopad hlavně na nízkonákladové společnosti.
Irská společnost Ryanair tento krok označila jako bláznivý nápad. Jejímu zakladateli Michaelu O'Learymu se nelíbí především státní pomoc velkým aerolinkám. Podle něj je protizákonná. Smith z Air France by naopak minimální cenu letenek ve Francii podpořil.
