Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Oříšek pro EU: Jak zachránit dovolenou a aerolinky najednou?

Nejnovější rozbroj uvnitř EU se točí okolo zásadní otázky: mají aerolinky vracet za zrušené lety peníze, nebo poukazy?

Oříšek pro EU: Jak zachránit dovolenou a aerolinky najednou?
ilustrační foto | Michal Čížek týdeník HROT

Pokud patříte k těm, kdo si koupili letenky na letní dovolenou příliš brzy, následujících několik týdnů bude pro osud vašich (deseti)tisíců klíčový. Pokud se váš let náhodou neuskuteční, což je ta pravděpodobnější varianta, dostanete zpět peníze na ruku? Nebo obdržíte náhradou poukaz na obdobné služby, případně v jakém rozsahu? Evropská komise o tom začne jednat ještě tento týden.

Platná unijní pravidla za normálních okolností zaručují všem postiženým zákazníkům plnou náhradu v hotovosti. Jak však zjistili reportéři listu Financial Times, vlády dvanácti zemí se domnívají, že je to za současného stavu věcí nerealistické. Aerolinky lapají po dechu pod tíhou zákazu komerčního létání a de facto zmražení veškerého turistického ruchu (viz graf) a není v jejich silách vrátit veškeré již zaplacené letenky.

Poukazy je zachrání

Nikoho nejspíš nepřekvapí, že oněch dvanáct zemí bude patřit k těm, které mají velké letecké společnosti. Podle FT jsou mezi nimi například Francie, Irsko a Belgie. Tyto země navrhují, aby aerolinky měly možnost namísto hotovosti nabídnout pouze poukaz na službu stejného typu, jež bude poskytnuta někdy v budoucnosti.

Evropská komise má samozřejmě ambici vyřešit tento problém pro všechny země stejně, aby nekompromitovala představu, že právě na tom závisí jednotnost Evropy. Snaží se tedy prosadit kompromis, který by pokud možno neuspokojil žádnou z obou stran sporu.

„Operátoři by měli nabízet poukazy dostatečně pružně, aby z nich měli užitek jak zákazníci, tak oni sami," uvádí návrh nové směrnice, jehož text mají FT k dispozici. „Součástí takové pružnosti by měla být přenosnost a možnost kombinovat jejich jednotlivé prvky."

Poukazy by také měly být pojištěny proti úpadku a pokud by zůstaly nevyužity po dobu jednoho roku, jejich vydavatel by měl mít povinnost je proplatit v hotovosti. Komise si od toho slibuje, že finanční břemeno na bedrech leteckých společností bude jednak menší a jednak rozloženo časově, což by mělo dotyčným firmám pomoci přežít. Záruky jako pojištění proti úpadku by také měly dát potenciálním klientům více jistoty při objednávání nových letů.

Do Tuřan!

Irové, Belgičané a Francouzi (a dost možná vlády dalších členských zemí EU) však argumentují, že pokud klienti jejich aerolinek dostanou jakoukoli možnost z transakce vycouvat a nechat se vyplatit, využijí ji. Argumentují také, že by aerolinky měly mít možnost většího slova v rozhodování, jaké poukazy budou poškození klienti dostávat. 

Komise tak má před sebou oříšek. Snadno by se mohlo stát, že zákazník, jemuž letecká společnost zrušila let na Mauricius, dostane náhradou poukaz na, řekněme, sedm letů do Brna-Tuřan.

 

Situaci navíc komplikuje fakt, že členské země EU nemají jednotný postup při uvolňování protipandemických opatření. Například právě Francie uvalí do čtrnáctidenní karantény každého, kdo na její území přijede z území mimo členské země Evropské unie, kdežto sousední Španělsko bude takový karanténní pobyt vyžadovat šmahem od všech příchozích, ať už evropských, či nikoli. Takové uspořádání věcí má obrovský komický potenciál, jehož komičnost ovšem stoupá přímo úměrně se vzdáleností, z níž je sledujete.

Některé země se domnívají, že je výhodné řídit se podmínkami, jež na jejich území panují. Protože však nový koronavirus nevnímá jednotu opatření upravujících globální cestovní ruch jako prioritu, řádí v různých zemích uvnitř Evropské unie i mimo ni s různou intenzitou. Tím pádem nejsou ani opatření proti jeho šíření ve všech zemích evropské sedmadvacítky totožná, o okolním světě nemluvě. 

Holubník nestrpíme

Takový stav však hrozí vytvořením aviačního holubníku. „Pokud vlády nebudou své úsilí vzájemně koordinovat, cestující nebudou vědět, jaká opatření kde platí," citoval list Financial Times šéfku Světové rady pro turistiku a cestovní ruch Glorii Guevarovou. Navrhuje proto zavádět opatření plošná, která by nebrala v potaz nic z toho, co se na půdě boje se zrádným virem skutečně odehrává.

„Aby klienti získali ztracenou důvěru, je třeba, aby opatření byla všude stejná. Pokud musíte během jednoho letu mít na obličeji roušku, je zapotřebí, abyste ji museli mít na všech letech," řekla Guevarová.

Ne, není to zpráva z 1. dubna.