Výrazná tvář strany Alternativa pro Německo (AfD) Björn Höcke je už dlouhou dobou trnem v oku u politiků ostatních politických stran. Kontroverzní figura politiky v Durynsku šéfuje poslancům AfD v zemském parlamentu a má šanci zvítězit v místních volbách, které se konají v září.

Od podzimu by se mohl bývalý středoškolský učitel stát zemským premiérem, což děsí řadu odborníků i řadových Němců, zejména v době, kdy AfD požaduje vysídlení migrantů z největší země v EU. Říká tomu reemigrace. Šéfové vlád spolkových zemí mají rozsáhlé pravomoci ve vzdělávací nebo právě migrační politice.

I proto loni v listopadu vznikla petice, aby bylo jednapadesátiletému politikovi zabráněno opět kandidovat ve volbách. Podepsalo ji už téměř 1,7 milionu lidí a stala se největší online peticí v historii Německa.

Stojí za ní Indra Ghosh z Düsseldorfu, archy s podpisy už předal poslancům v německém parlamentu, aby iniciovali odebrání „základních práv“ pravicovému politikovi. Německá ústava totiž ve svém článku 18 umožňuje znemožnit kandidovat ve volbách lidem, kteří se otevřeně staví proti demokratickému systému v zemi.

Petici s podpisy převzali zástupci stran Zelených, SPD a Levice. Šéfka zelených poslanců Britta Haßelmannová souhlasí s tím, že politik AfD představuje vážnou hrozbu pro německou demokracii a je potřeba jej zastavit.

Žádost o zákaz kandidovat v německých volbách může podal pouze německý parlament, spolková vláda nebo zemská vláda. Rozhoduje o tom německý ústavní soud. Petice tak nemá žádné právní důsledky. Mezi právníky panuje skepse, že by v tomto případě mohli soudci z Karlsruhe rozhodnout pro zákaz kandidatury Höckeho. Politik nebyl nikdy za své výroky odsouzen, proto by mohlo být odnětí jeho základních práv považováno za nepřiměřené opatření, napsal německý deník Die Welt.

Němečtí sociologové i historici nicméně dlouhodobě poukazují na to, že Höcke ve svých projevech podporuje myšlenky fašismu, rasismu, antisemitismu – kritizoval například památník holokaustu v Berlíně – , a také používá fráze a jazyk národního socialismu z Hitlerovy éry. Německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (kontrarozvědka) jej sleduje od roku 2020 jako pravicového extremistu.