V Německu se bouřlivě debatuje o tom, jak omezit stoupající popularitu pravicových populistů z Alternativy pro Německo (AfD). Poslední vlnu pohoršení způsobila zpráva, že špičky této strany tajně jednaly o násilných deportacích cizinců v Postupimi, nedaleko zámečku u jezera Wannsee, kde nacisté před 82 lety naplánovali hromadné vyvraždění evropských Židů.

O víkendu tak německá města zaplavily stovky tisíc odpůrců Alternativy s tím, že se jedná o fašistickou stranu, kterou je třeba zakázat.

Dvě ze tří vládních stran – sociální demokraté (SPD) a Zelení – nyní uvažují o tom, že odříznou AfD od státních příspěvků. Spatřují v tom účinný legislativní postup, jak fungování strany, která je podle aktuálních preferencí druhou nejsilnější partají Německa, zásadně omezit.

Financování politických stran je v Německu podle poslance Johannese Fechnera (SPD) zakotveno v ústavě (takzvaný základní zákon) a ta umožňuje „přiškrtit“ tok peněz plynoucích od státu, pokud daná strana nerespektuje německou ústavu.

Tento postup by podpořili i zelení politici. „Stejně jako v případě zákazu strany jsou ústavní orgány povinny pečlivě zvážit právní kroky s ohledem na hodnocení bezpečnostních orgánů,“ vysvětlila šéfka zelených poslanců Irene Mihalicová.

Skepticky ovšem na tyto snahy „omezovat“ činnost protiimigračních populistů hledí křesťanští demokraté (CDU), tedy nejsilnější opoziční strana. Konzervativní poslanec Thorsten Frei je přesvědčený, že by odebrání příspěvků AfD vyžadovalo rozsudek německého Ústavního soudu a jeho konstatování, že se jedná o protiústavní stranu.

Jinak řečeno, bylo by k tomu podle něj třeba úplně totéž jako k samotnému zákazu strany. „Vláda by proto měla pečlivě zvážit, zda její myšlenkové postupy nehrají do karet naopak AfD a nepřispívají k další mobilizaci extremistů,“ tvrdí Frei.

Existuje totiž podle něj riziko, že by populistická AfD, která se těší velké oblibě hlavně ve východních spolkových zemích, získala aureolu mučednictví, což by jí ve volbách spíš pomohlo, než uškodilo. Naopak předseda CSU (sesterská strana CDU fungující v Bavorsku) Markus Söder nevyloučil, že by cestou k omezení vlivu AfD mohlo skutečně být výše zmíněné krácení státních financí.

V této souvislosti média připomínají podobný případ, kterým bylo řízení o zákazu Národnědemokratické strany Německa (NPD), jež se loni v červnu přejmenovala na Die Heimat. Už v roce 2017 odmítl Ústavní soud rozpuštění této krajně pravicové strany kvůli její bezvýznamnosti v německé politice. Tento týden mají ale soudci z Karlsruhe rozhodnout, zda je straně možné alespoň zmrazit státní příspěvek.

Tuto možnost navrhly německá vláda a obě komory parlamentu před pěti lety, tedy v roce 2019. Jak je vidět, případné odstřižení AfD od státních financí je během na dlouhou trať. Do parlamentních voleb, které se mají konat na podzim 2025, nelze pravděpodobně něco takového stihnout.