Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Fingované projekty výstavby větrných parků skončily u německého soudu. V kauze je obviněn třicetiletý Hendrik Holt a jeho firma Holt Holding. Mezi poškozenými má figurovat i ČEZ.
Hendrik Holt se v energetickém byznysu pohybuje už deset let. Zakládal si na budování image důvěryhodného německého manažera, vždy s padnoucím oblekem a sladěným kapesníčkem s košilí. Vyklubal se z něj ale podvodník, který napálil i českou energetickou společnost ČEZ.
Na marnivý život musí mladý hochštapler zapomenout. Když byl v dubnu zatčen, bydlel v berlínském hotelu Adlon, kde noc stojí několik tisíc eur. Policie mu také zabavila luxusní vozy značek Bentley, Porsche a Mercedes. Od té doby je ve vazbě.
Nyní začal soud v Dolním Sasku projednávat případ, ve kterém má jít o zpronevěru ve výši desítek milionů eur, celkem byly fingovány projekty až do výše 500 milionů eur. Jedná se především o stavbu větrných parků, které vznikly pouze na papíře. Holt je nabízel velkým energetickým firmám. Kromě českého ČEZ mezi podvedené patří i skotská skupina SSE nebo italský Enel. Zakladateli Holt Holdingu, jenž se chlubil ročním obratem ve výši 150 milionů eur, hrozí několik let za mřížemi. Německý Handelsblatt upozorňuje, že jde o největší skandál v sektoru větrné energetiky posledních let.
Řada manažerů v energetice si klade otázku, jak je možné, že světlovlasý mladík mohl tak dlouho vodit velké firmy za nos. Mezi poškozené patří kromě velkých investorů i zprostředkovatelé projektů a právníci. Podle prokuratury také hrozilo, že Holt uprchne do Libanonu, kam se plánoval přestěhovat. O pochybném řízení firmy vypovídá, že zakladatel společnosti svého řidiče v Bejrútu učinil výkonným ředitelem holdingu.
Podle státního zástupce neměl „německý vlk z Wall Street“ nikdy v úmyslu za služby zaplatit. „Kdykoli musel Holt zaplatit, jako by zmizel z povrchu zemského,“ zdůraznil žalobce u soudu. Obžalovaný naopak při líčení tvrdil, že platby za služby nespadaly do jeho odpovědnosti, veškeré smlouvy chtěl dodržet. To, že neplatil, označil za chybnou komunikaci ve firmě.
V případě společnosti ČEZ šlo o investice do fiktivních větrných parků v Německu. Jak loni v říjnu informoval web Windkraft-Journal, česká polostátní firma uzavřela s Holt Holding Group partnerství pro výstavbu větrných turbín o celkovém instalovaném výkonu 110 megawattů.
„Velikost a přítomnost ČEZ na trhu nabízí ideální symbiózu s kreativitou a flexibilitou naší společnosti,“ uvedl tehdy k uzavření partnerství někdejší finanční ředitel Heinz Luchterhand. Skupina měla kromě Německa zastoupení i v Nizozemsku, ve Francii a v Libanonu. Slibovala zprostředkování investic do obnovitelných zdrojů zejména v raných fázích přípravy a výstavby.
Spolupráci si pochvaloval i ředitel divize Nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač, který dodal, že firma investuje do větrných parků nejen v Německu, ale také ve Francii. Celkem měla mít společnost v západní Evropě rozjednané projekty s větrnými zdroji o instalovaném výkonu 550 megawattů.
Třicetiletý podvodník u soudu tvrdil, že nikdy neplánoval utéci z Německa. Žil střídavě na více místech, částečně i v Andoře. „Nikdy jsme netajili, kde jsme. Věděli to i naši obchodní partneři,“ řekl u sedmihodinového řízení. Podle něj státní zastupitelství dělá z případu „přehnané drama“.
S bývalým bankéřem Heinzem Luchterhandem spolupracuje Holt od roku 2013. Čtyřiašedesátiletý finanční ředitel se ukrýval v Libanonu, v září jej úřady vydaly do Německa, kde jej na letišti ve Frankfurtu zatkli němečtí policisté. Holta společně s jeho matkou, bratrem a sestrou zatkla policie už v dubnu.
Aby toho nebylo málo, Holt užíval i falešný doktorát, za který jej už soud ve městě Meppen odsoudil na čtyři měsíce podmíněně. Jeho sestra se plně přiznala, matka částečně. Na případu stále pracuje 22 vyšetřovatelů, kteří studují stovky smluv, listin a dalších dokumentů. Luchterhand u soudu odmítl vypovídat. Oba muži měli od důvěřivých investorů vybrat desítky milionů eur.
Jedním z největších podvodů měl být „Projekt Mnichov“. Mělo se jednat o prodej větrných parků o celkovém instalovaném výkonu 1,5 gigawattu, což bylo podezřelé, protože by se o takovém projektu v sektoru obnovitelných zdrojů vědělo více. Za 80 až 90 milionů eur si mohl potenciální zájemce zajistit podíl v projektu. Holt sliboval, že už má zajištěna těžko dostupná povolení od vlastníků půdy i dotčených obcí. Většina z 34 parků měla být postavena v oblasti Emsland v Dolním Sasku. Místní úřady ale o projektech nic nevěděly.
