Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Větrná energie z moří má pohánět spotřebiče v každé britské domácnosti. Takový je ve zkratce plán britského premiéra Borise Johnsona na příštích deset let.
Vítr jako nevyčerpatelný zdroj energie, který bude pohánět pračky, myčky a varné konvice v každé rodině ve Spojeném království. S tímto plánem přišel premiér Boris Johnson ve svém projevu na sjezdu Konzervativní strany, který se kvůli šíření covidu konal online. Z ostrovů chce udělat doslova větrné království, které bude dominovat instalovanou kapacitou větrných parků na mořích. Už nyní je Británie celosvětovou jedničkou a instalovaný výkon, který je nyní na úrovni deseti gigawattů, chce nadále posilovat až na čtyřnásobek v roce 2030.
„Ze vzdálených mořských vod budeme využívat větrných poryvů, vylepšíme infrastrukturu v oblastech Teesside, Humer (ústí řek v severní Anglii), ve Skotsku a Walesu, zvýšíme kapacitu větrné energie na moři, která je už nyní největší na světě,“ nechal se slyšet ministerský předseda.
Britské ostrovy se v jeho vizi stanou Saúdskou Arábií větrných turbín. „Jelikož Saúdská Arábie má ropu, Spojené království musí mít vítr – místo téměř neomezených zdrojů, ale v případě větru bez emisí uhlíku a bez poškozování životního prostředí,“ dodal Johnson.
Investice v přístavech na výrobu nové generace větrných turbín se mají zvýšit na 160 milionů liber (4,8 miliardy korun) a mají zajistit 60 tisíc nových míst. Zástupci sektoru větrné energie Johnsonova slova přivítali. Zejména ocenili záměr investovat v přístavech. což by mohlo vést také k rozvoji plovoucích větrných parků.
Ochránci životního prostředí ale Johnsonův plán berou s rezervou. Podle nich to není propracované řešení, jak britskou ekonomiku po covidové krizi opět postavit na nohy. Turbíny postavené na souši jsou podle nich účinnější a levnější, protože jsou blíže k distribuční soustavě. V mnoha venkovských oblastech, kde mají podporu konzervativní politici, je ale jejich výstavba nepopulární.
Sám Johnson připustil, že před 20 lety se mnozí větrné energii posmívali, že není dostatečně silná ani na to, aby odfoukla škraloup z rýžového nákypu. Ještě jako starosta Londýna v roce 2013 podporoval těžbu břidlicových ložisek ropy a plynu, jež měla být lepší odpovědí na bezpečné dodávky energie než výstavba větrných parků.
Také opoziční politici Johnsonův projev vnímají spíše jako snahu, jak zamaskovat vlastní selhání a chaotické kroky v době šíření pandemie koronaviru. Labouristé tvrdí, že Johnson nedokáže řešit problémy spojené se šířením čínské nákazy. Místopředsedkyně strany Angela Raynerová zdůraznila, že obyvatelé království spíše potřebují slyšet, jak se premiér a vláda vypořádají se současnou ekonomickou i zdravotní krizí. „Místo toho jsme dostali obvyklou dávku vychloubání a žádný plán pro následující měsíce,“ zkritizovala šéfa kabinetu.
Poslankyně Zelených Caroline Lucasová sice uvítala záměr zvýšit investice do sektoru větrné energetiky, na druhou stranu jí chybí ucelená koncepce zeleného green dealu, jak se o něm hovoří ve Spojených státech nebo v rámci Evropské unie. Také Francie nebo Německo mají propracovanější návrhy, jak podporou zelených technologií oživit ekonomiku.
Odborníci na energetiku jsou z Johnsonova záměru rovněž rozpačití. Proveditelnost takového záměru totiž nebude vůbec jednoduchá, pokud je míněn vážně. Kompletně přebudovat energetickou infrastrukturu včetně vytápění domů zabere více času než jen jednu dekádu. Podle některých nezávislých odhadů by přechod na větrnou energii stál 50 miliard liber. Znamenalo by to také, že se každý den musí postavit jedna nová turbína, aby se slib podařilo naplnit.
Obnovitelné zdroje v energetickém mixu Británie tvoří 40 procent, z toho polovinu větrné turbíny. Dalších 40 procent připadá na fosilní zdroje – zejména na zemní plyn. Zbylou pětinu spotřeby pokrývá jádro.
Sázku na vítr lze také chápat jako slib premiéra před summitem OSN o klimatu v Glasgow, jenž byl přeložen z letošního listopadu na příští rok kvůli pandemii covidu-19. Británie je kritizována za to, že nepředstavila jasný plán, jak chce dosáhnout uhlíkové neutrality do poloviny století.
Už nyní se nicméně ukazuje, že řada lidí, kteří pracovali v těžařském průmyslu, nachází pracovní pozice právě při budování nových větrných parků na moři. Tento sektor zažívá posledních pět let velmi dynamický rozvoj, který se z ekonomického hlediska dá přirovnat k boomu těžby ropy v Severním moři před 50 lety.
Matt Wooltorton, který do roku 2016 pracoval pro těžaře ropy a plynu v Severním moři, nyní působí v energetické firmě Scottish Power, jež staví nové větrné turbíny u pobřeží východní Anglie. Větrné farmy jsou projektovány na životnost 25 let, proto se neobává, že by o práci zase přišel.
