Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
V Severním moři se sice těží stále méně ropy, na druhou stranu se stává stále důležitější oblastí pro rozvoj větrné energie.
Belgie se chce stát průkopníkem v sektoru výstavby umělých energetických ostrovů. První projekt tohoto druhu na světě už posvětila i Evropská investiční banka (EIB) grantem ve výši 650 milionů eur (16,5 miliardy korun). Projekt má na starosti belgický provozovatel elektrické sítě Elia Transmission Belgium.
Nový ostrov se bude jmenovat Princezna Elisabeth a má sloužit jako energetický uzel pro další projekty v Severním moři. Především má propojovat kabely, které vedou k větrným turbínám na moři. Zásadní je nejen pro Belgii, ale i další regiony v Evropě, protože pomůže přivádět na starý kontinent větrnou elektřinu ze Severního moře. Slavnostního podpisu smlouvy ze zúčastnili kromě zástupců Belgie, také diplomaté Nizozemska, Dánska a Německa.
Ostrov by měl být dokončen v roce 2027 a bude vzdálen asi 45 kilometrů od belgického pobřeží. Začlení do belgické elektrizační soustavy větrný park o celkovém instalovaném výkonu 3,5 gigawattů, což znamená ekvivalent elektrické energie pro tři miliony domácností. Má mít velikost šesti hektarů.
Nejprve se bude muset postavit prstenec vytvořený speciálními betonovými bloky s rozměry 58 metrů na délku, 28 metry na šířku a 28 metrů na výšku. Betonové bloky o hmotnosti 20 tun se budou vyrábět ve Spojením království. Ostrov bude doplněn malým přístavem s kotvišti pro bezpečnou přepravu personálu.
Brusel zdůrazňuje, že se tím zásadně sníží závislost země na fosilních palivech a navíc tím poskytne cenově dostupnější elektřinu. Další funkcí umělého ostrova bude propojení elektrizační soustavy s okolními zeměmi. „Projekt ostrova princezny Elisabeth je základním kamenem pro posílení energetické bezpečnosti a nezávislosti Belgie a Evropy,“ zdůraznil viceprezident EIB Robert de Groot.
V Severním moři se od 70. let minulého století těží stále méně ropy a zemního plynu, vznikají tu ale stále nové energetické projekty. Nyní výzkumníci Heriot-Watt University v Edinburghu zkoumají možnosti využití starých ropných a plynových vrtů v Severním moři. Vrty by mohly sloužit jako zdroje pro využití geotermální energie. Podobné projekty už byly testovány ve Spojených státech, Číně a Kolumbii, připomenul web oilprice.com.
„Je to jako solární energie. Před dvaceti lety se o ní také nikdo nezajímal, protože byla příliš drahá. Jak se ale solární zdroje rozšiřovaly, náklady klesaly,“ zdůraznil Roland Horne z americké Stanfordovy univerzity s tím, že geotermální energie má velký potenciál.
