Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

„Podojí“ Dánsko své zemědělce? Zavádí daň na kravské větry

Dánsko se chystá učinit razantní krok v boji proti klimatickým změnám. Jako první země na světě zavede uhlíkovou daň v zemědělském sektoru, konkrétně na emise skleníkových plynů produkované hospodářskými zvířaty.

„Podojí“ Dánsko své zemědělce? Zavádí daň na kravské větry
„Podojí“ Dánsko své zemědělce? Zavádí daň na kravské větry | Hrot24, vytvořeno pomocí Dall-E 3

Po měsících intenzivních jednání dospěla dánská koaliční vláda k dohodě o zavedení daně ve výši přibližně 2 500 korun ročně za každou krávu. Toto opatření má začít platit od roku 2030 a odráží snahu země výrazně snížit emise v zemědělství, které je v Dánsku největším producentem skleníkových plynů.

Premiérka Mette Frederiksenová vyjádřila naději, že tento krok „připraví cestu regionálně i globálně“ pro podobné iniciativy. Ministr pro klima Lars Aagaard pro FT.com zdůraznil, že „zemědělství musí přispět a být součástí zelené budoucnosti“.

Daň bude zavedena postupně, s počáteční sazbou 300 dánských korun za tunu ekvivalentu CO2 v roce 2030, která se zvýší na 750 korun v roce 2035. Pro zmírnění dopadu na farmáře jsou zahrnuty různé pobídky a odpočty.

Reakce na toto opatření jsou smíšené. Zatímco některé zemědělské organizace vyjádřily obavy z konkurenceschopnosti dánských farmářů, jiní, jako Søren Søndergaard z Dánské zemědělské a potravinářské rady, vidí v novém systému příležitost pro inovace v udržitelném zemědělství.

Tento krok přichází v době, kdy se země po celém světě snaží snížit emise z produkce potravin, která představuje téměř čtvrtinu globálních emisí. Dánsko, jako významný exportér mléčných výrobků a vepřového masa, tak ukazuje cestu k udržitelnějšímu zemědělství.

Zůstává otázkou, zda tento přístup přijmou i další země. Evropská komise již zkoumá možnosti celoevropského systému obchodování s emisemi v zemědělství. Dánský experiment tak může posloužit jako cenný model pro budoucí snahy o snížení emisí v tomto klíčovém sektoru.