Od prvního útoku jemenských povstalců Húsíů na mezinárodní kontejnerové lodě 19. října se doprava po Rudém moři dramaticky snížila. Rostou ceny ropy a firmy budou muset do ceny zboží promítat vyšší náklady na dopravu, protože přepravní společnosti volí delší cestu kolem jihoafrického mysu Dobré naděje. Některé společnosti už omezují výrobu.

Podle ve čtvrtek zveřejněné měsíční zprávy Kielského institutu pro světovou ekonomiku proplouvala Rudým mořem v prosinci méně než polovina kontejnerů oproti obvyklé úrovni a na začátku ledna klesla přeprava pod sedmdesát procent obvyklého objemu. Dodatečné náklady kontejnerových přepravců, kteří běžně operují v Rudém moři, se podle společnosti Sea-Intelligence pohybují mezi čtyřmi a 72 miliony dolarů denně (90 milionů až 1,6 miliardy korun).

Námořní cesty spojující Evropu s Asií se prodlužují přibližně o 3000 až 3500 námořních mil (5500 až 6500 kilometrů). Lodě tak jsou na cestě zhruba o deset dní déle a náklady na palivo se na jednu cestu zvyšují asi o jeden milion dolarů (22,6 milionu korun). Poté, co bylo v prvním lednovém týdnu odkloněno devadesát procent zásilek, vyskočily podle nizozemské banky ING sazby za kontejnery na hlavní trase Šanghaj–Rotterdam z 1170 dolarů (asi 26 400 korun) na začátku prosince na 4400 dolarů 11. ledna.

Na obchodní lodě v Rudém moři útočí šíitští povstalci Húsíové, které podporuje Írán a kteří ovládají velkou část Jemenu včetně hlavního města Saná. Rebelové tvrdí, že útoky jsou reakcí na válku Izraele v Pásmu Gazy a na podporu některých zemí izraelské vládě a že útočí jen na lodě, které mají nějakou vazbu na Izrael nebo plují do izraelských přístavů. Spojené státy a Británie minulý týden v reakci na tyto útoky provedly desítky úderů ze vzduchu a z moře na vojenské pozice Húsíů přímo v Jemenu.

Rudé moře je životně důležitou obchodní námořní cestou, která obvykle představuje patnáct procent celkového světového námořního obchodu. Podle deníku Financial Times (FT) jím prochází osm procent obilí, dvanáct procent námořní ropy a osm procent zkapalněného zemního plynu.

Přesměrování lodí kolem jihu Afriky omezuje dostupný prostor pro lodě přepravující náklad na transpacifických a severojižních trasách. Zvyšuje také přepravní sazby, které ale stále zůstávají pod rekordními hodnotami v době pandemie covidu-19.

„I kdyby byl průliv Báb al-Mandab ode dneška bezpečný pro tranzit, očekáváme, že bude trvat minimálně dva měsíce, než se plavidla budou moci vrátit do běžného režimu,“ uvedl podle agentury Reuters výkonný viceprezident pro námořní logistiku společnosti Kuehne + Nagel Michael Aldwell.

Velcí vlastníci kontejnerových lodí, jako jsou Maersk a Hapag-Lloyd, přesměrovali lodě původně mířící do Suezského průplavu na delší trasu kolem afrického mysu Dobré naděje. Ropná společnost BP 18. prosince uvedla, že dočasně pozastavila všechny tranzity přes Rudé moře. Druhý největší čínský výrobce automobilů co do prodeje Geely oznámil, že prodej elektromobilů pravděpodobně ovlivní zpoždění dodávek, protože většina přepravních společností, které využívá pro vývoz elektromobilů do Evropy, přesměrovala lodě kolem Afriky. Švédský maloobchodní prodejce hotového nábytku IKEA sdělil, že situace bude mít za následek zpoždění a může omezit dostupnost některých výrobků. Podél Afriky začala přepravovat zboží i společnost Tailwind Shipping Lines, která převáží nepotravinářské zboží pro řetězec diskontních supermarketů Lidl.

Americký výrobce elektromobilů Tesla pozastaví od 29. ledna do 11. února výrobu většiny vozů ve své továrně nedaleko Berlína. Zdůvodnil to nedostatkem součástek kvůli narušení dodavatelských řetězců právě v důsledku útoků jemenských povstalců v Rudém moři. Výrobu v závodě v belgickém Gentu přeruší tento týden na tři dny švédská automobilka Volvo. Německá automobilka Volkswagen uvedla, že přesměrování dodávek bude mít za následek delší přepravu, ale že zatím nezaznamenala žádné problémy.

A dopady zhoršené bezpečnostní situace v Rudém moři už pociťují i některé ekonomiky. Podle FT bude pravděpodobně jednou z nich Egypt vzhledem k jeho závislosti na lodní dopravě přes Suezský průplav. Ta mu v uplynulém fiskálním roce vynesla na tranzitních poplatcích více než devět miliard dolarů.

„Čím déle bude tato krize trvat, tím více naruší námořní nákladní dopravu po celém světě a náklady budou nadále růst,“ řekl agentuře Reuters hlavní analytik platformy Xeneta Peter Sand. Námořní přepravu přitom využívá téměř devadesát procent mezinárodního obchodu.

Nové zvýšení nákladů obnovuje napětí mezi dovozci a námořními dopravci poté, co přepravní sazby prudce vzrostly během pandemie. Tehdy poptávka po přepravě převyšovala nabídku lodí a pomohla dopravcům dosáhnout rekordních zisků.

Evropská unie je znepokojena riziky, která pro ekonomiku představuje napětí v Rudém moři. A to zejména jeho možným dopadem na ceny energií, uvedl dnes podle agentury AFP evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni.

„Víme, že letošní rok začínáme s mírným růstem, některými dobrými zprávami o trhu práce, ale také s rostoucími obavami z rizik spojených s geopolitickým napětím,“ řekl Gentiloni před zasedáním ministrů financí EU, které se uskuteční dnes a v úterý v Bruselu.

„Zdá se, že to, co se děje v Rudém moři, prozatím nemá dopad na ceny energií a inflaci. Myslíme si však, že to musíme velmi pozorně sledovat, protože tyto důsledky by se mohly projevit v nadcházejících týdnech,“ varoval eurokomisař v době, kdy měla sedmadvacítka jednat o hospodářském výhledu na rok 2024.