Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ukrajina na jihu země vybudovala síť agentů a informátorů, kteří zatápějí ruským okupantům.
V Mykolajivu, který ovládají ukrajinské ozbrojené síly, byl zaveden zákaz nočního vycházení. Cílem je podle ukrajinských úřadů likvidace veškerých ruských kolaborantů. I to ukazuje, že se boj proti ruským okupantům na jihu země vyostřuje. Přístavní město, v němž v dobách Sovětského svazu byly hlavní loděnice Černomořské flotily, je nyní považováno za centrum odporu proti Rusům. V okolí města jsou k vidění billboardy, které výhrůžně hlásají, že partyzáni vidí na jižní Ukrajině vše.
Ukrajinští bojovníci operují hlavně v ruském týle v oblasti Chersonu, okupovaném Ruskem. „Nejsme jedna skupina, jedná se o totální odpor,“ říká pro BBC jeden ze „stínových“ vojáků Ukrajiny. Mají instrukce, jak co nejvíce škodit okupantům.
Rusům prořezávají na autech pneumatiky, sypou jim cukr do nádrží, sledují pohyby ruských vojsk. Informace předávají ukrajinské armádě. Ukrajinští partyzáni natáčejí ruské jednotky na mobily, někdy používají běžné „hobby“ drony, aby objevili cíle pro ukrajinskou armádu. V řadách dobrovolníků jsou také civilisté bez vojenského výcviku.
Odpor na jihu Ukrajiny už způsobil, že Rusové odložili konání referenda, jež by z Chersonu udělalo další proruskou „lidovou republiku“. Kreml sice v oblasti zavedl rubl a vysílá zde pouze ruská státní televize, ale ani tak se nedaří získat místní obyvatele na svou stranu. K referendu by nicméně mohlo dojít letos na podzim, nevzdávají se proruské síly. Ukrajinci nepochybují o tom, jak by výsledek zfalšovaného hlasování dopadl.
Ukrajinští partyzáni rozšiřují databázi místních obyvatel, kteří s Rusy spolupracují. Je to proto, aby tito lidé nemohli později tvrdit, že se účastnili protiruského odboje. A slouží to také jako zastrašení spolupracovníků Rusů. V Chersonu se objevují rovněž ilegální plakáty, jež „hledají“ kolaboranty. Už také došlo k řadě atentátů proti těm, kteří se přidali na stranu Kremlu.
V ulicích města musí hlídkovat ruští vojáci, aby dokázali udržet pořádek. Sebemenší náznak podpory ukrajinské vládě vede k zatčení a často i mučení. Část civilistů už Cherson, kde žilo před válkou přes 300 tisíc obyvatel, opustila, ale ruské síly pohyb obyvatel směrem na sever přísně kontrolují a omezují. Zejména nepouštějí z města muže.
Kyjev místní obyvatele varoval, že se chystá ofenziva s cílem opět dobýt celý region. Podle britského ministerstva obrany ruské síly přesouvají posily z Donbasu na jih. Ukrajinská armáda se snaží odříznout Rusy od zásobovacích tras, poškodila mosty přes Dněpr, ničí muniční sklady. Opakovaně bombardovala Antonivský most, aby jej nemohla používat těžká vojenská technika.
Partyzáni věří, že se v případě ukrajinského útoku většina mužů, kteří v Chersonu zůstali, k útoku připojí. Podpora ruských okupačních sil je údajně minimální. „Rusové nebudou v Chersonu nikdy v bezpečí, protože je tam lidé nechtějí. Nemají je rádi,“ říká jeden z nich.
Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl, že ruská armáda může na východní frontě přijít o bojeschopnost, pokud bude ve větším měřítku přesouvat své jednotky na jih. Už nyní Rusové ztrácejí bojovou iniciativu, protože musí reagovat na ukrajinské útoky.
Navíc podle ISW a britského ministerstva obrany dochází v ruském armádním velení k výměnám velitelů, protože nedokázali splnit cíle postupu ruských vojsk. Nedostatek konzistentního přístupu dále komplikuje efektivitu ruského velení a přispívá k pokračujícímu nárůstu ztrát, které podle Kyjeva přesáhly 42 tisíc ruských vojáků.
