Volodymyr Zelenskyj prozradil ve svém pravidelném poselství ukrajinskému národu, že se armádě daří zapojit do bojů proti ruským okupantům západní zbraňové systémy, především dělostřelectvo. To má způsobovat velké škody zejména ruské logistice a snižovat útočný potenciál ruské armády.
Vojenští analytici nicméně varují, že současný rozsah pomoci Západu nestačí na to, aby byly ukrajinské síly schopny zatlačit ruské jednotky k původním ruským hranicím. Spojenci budou muset mobilizovat zbrojní sektor a výrazně zvýšit výrobu munice, pokud chtějí držet s Rusy krok. Ruská armáda disponuje velkými zásobami, byť se jedná o starší a méně přesné rakety a střely. Pokud nedojde k větší pomoci západních zemí, může Ukrajina celou válku prohrát.
Putin už vzkázal Západu, aby si to s Rusy vyřídil na „bitevním poli“. „Ať to zkusí. Mnohokrát jsme slyšeli, že Západ s námi chce bojovat do posledního Ukrajince. Pro ukrajinský lid je to tragédie, ale zdá se, že vše k tomu směřuje,“ oznámil ruský diktátor ruskému publiku ve státní televizi.
Výzkumný pracovník Jack Watling z britského prestižního think-tanku Royal United Services Institute (RUSI) vysvětlil, že západní pomoc se v posledních týdnech výrazně změnila. Po vypuknutí konfliktu se jednalo víceméně o chaotickou a náhodnou pomoc, co jednotlivé státy mohly okamžitě poskytnout – neprůstřelné vesty, helmy, munici, lehké zbraně, které měly ve skladech a fakticky je nepotřebovaly.
Výhodou ale bylo, že ukrajinští vojáci nepotřebovali pro jejich použití školení a složitý výcvik nebo náhradní díly. Výsledkem je to, že Ukrajina disponuje širokou škálou různého a často nekompatibilního vybavení.
To se nyní mění. „V posledních několika týdnech jsme viděli přiznání jednotlivých zemí, že je potřeba více systémové podpory,“ řekl Watling.
Americké raketomety vzbuzují u Rusů paniku
Ukrajinci si pochvalují použití salvových raketometů Himars ze Spojených států, jež dokážou přesně zasáhnout cíl na vzdálenost osmdesáti kilometrů. Tyto útoky způsobují v ruském týle paniku, vojáci utíkají od svých jednotek. Takové případy jsou hlášeny ukrajinskou vojenskou rozvědkou z oblasti Záporoží. Dezertéry mají vyhledávat agenti ruské Federální služby bezpečnosti (FSB).
Nasazení těchto modernějších zbraní může naklonit taktickou výhodu na stranu Ukrajiny, západní spojenci ale nesmějí v dodávkách takových zbraní polevit. To však může být v dlouhodobějším horizontu problém. Ukrajinské armádě komplikuje situaci i to, že moderní dělostřelecké systémy pocházejí z různých států a každý zbraňový systém potřebuje jinou munici, které je nedostatek. Pokud země NATO okamžitě nezmobilizují výrobu střel a raket, Rusové mohou po odpočinku a reorganizaci jednotek opět zesílit svůj postup směrem na západ Ukrajiny.
Potvrdil to také Serhij Kuzan, jenž je šéfem Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci (USCC) v Kyjevě. Nicméně zapojení amerických raketometů a houfnic v současnosti výrazně zlepšilo výsledky „dělostřeleckého souboje“ s ruskou armádou. Měly být zničeny dvě desítky skladů ruského dělostřelectva a to zpomalilo ruskou ofenzivu. Rusko má i nadále násobně více děl a munice než Ukrajina.
Bývalý příslušník ukrajinské a sovětské vojenské rozvědky Ivan Sečin, který nyní působí jako vojenský analytik, tvrdí, že zapojení západních těžkých zbraní přispělo k demoralizaci ruských sil. Dokazují to videa ukrajinské armády, na kterých je vidět, jak ruští vojáci utíkají z hořících skladů munice. „Pokračují v útocích, ale ne takovou rychlostí jako předtím,“ dodal s tím, že Ukrajina nemá kapacity sama zahájit významnější protiofenzivu.
Západ by se neměl bát maximálně pomáhat Kyjevu, když vidí, že ruská armáda není zdaleka tak silná, jak se před válkou myslelo. Dokazuje to chování Kremlu, jenž malá vítězství na východě Ukrajiny prezentuje jako velkolepé úspěchy své vojenské operace, shrnul Sečin výsledky války, kterou začal Putin na konci února.