Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0

Partyzáni na Ukrajině narušovali volby a zabíjeli kolaboranty

Ukrajinský odboj během víkendových voleb na okupovaných územích zesílil. Partyzáni se zaměřili na zabíjení proruských zrádců, vyvolání protestů a sbírání informací.

Partyzáni na Ukrajině narušovali volby a zabíjeli kolaboranty
Volební místnost v ukrajinském Doněcku, který okupují Rusové | foto Profimedia.cz

V Rusku se o víkendu konaly regionální volby, které Kreml uspořádal i na protiprávně anektovaných územích Ukrajiny včetně Krymu. Fakticky se jednalo o předem nacvičené „divadlo“, jež má ruské propagandě pomoci tvrdit, že se v zemi dodržují demokratické principy.

Rusové odevzdávali hlasy pro místní starosty, lokální zákonodárné sbory, regionální gubernátory a městské rady. Připuštěni byli pouze kandidáti sloužící zájmům diktátora Vladimira Putina, zejména členové strany Jednotné Rusko. Právě tato strana získala sedmdesát a více procent odevzdaných hlasů. V okupovaných oblastech Kyjev naopak voliče přesvědčoval, aby volby bojkotovali.

Volby probíhaly v době nejsilnějších politických represí od pádu Sovětského svazu, napsal web Rádia Svobodná Evropa. Kritici režimu jsou pronásledováni, vězněni a jejich kandidatura byla z velké části zakázána. I proto bylo hlasování považováno pouze za „propagandistické cvičení“ Kremlu. Volby podle pozorovatelů doprovázelo ve velké míře zastrašování a atmosféra ve volebních místnostech byla doslova „mrtvolná“.

V případě území Ukrajiny, které okupuje ruská armáda, se ukrajinští odbojáři snažili průběh voleb co nejvíce narušit. V řadě případů došlo i na spáchání atentátů na ruské nebo ukrajinské politiky a úředníky, které Kyjev považuje za zrádce. 

Varování pro všechny kolaboranty

„Je to další varování pro okupanty a kolaboranty, že jim bude ukrajinská země doslova hořet pod nohama,“ řekl pro Kyiv Post zdroj z ukrajinské kontrarozvědky SBU. Kromě likvidace kolaborantů odboj prováděl útoky na volební místnosti prostřednictvím kamikadze dronů a také byly podporovány různé druhy protestů proti okupačním orgánům. Kreml uspořádal volby v částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, které ani celé neovládá, a také na dočasně okupovaném Krymu.

Tajná policie SBU pak přímo vyhodila do vzduchu volební místnosti v Záporoží pomocí útoku dronů. „Volby zde skončily předčasně. Po explozích okupanti znervózněli – obklíčili blízké ulice, začali kontrolovat lidi a vypouštěli do vzduchu své drony,“ popsal události ukrajinský zdroj z SBU.

Mluvčí Národního centra odporu, který se identifikuje pod přezdívkou Ostap, dodal, že proti „pseudovolbám“ probíhal značný odpor místního obyvatelstva, jež hlasování ignoruje. „Samozřejmě je procento lidí, kteří čekali na tento takzvaný ‚ruský mír‘. Ale většina Ukrajinců se brání a pomáhá vojenským silám Ukrajiny,“ zdůraznil Ostap. 

Ukrajinští partyzáni a odbojáři pomocí letáků vyzývali obyvatele okupovaných oblastí k bojkotu voleb, ale také prováděli sběr informací o kolaborantech, kteří ruskému režimu během voleb pomáhali. 

Další akce probíhají

„Některá jména kolaborantů a zrádců a také útočníků, kteří se podíleli na organizaci těchto pseudovoleb, byla zjištěna a některá již zlikvidována. Další práce probíhají,“ prohlásil zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov. Práce místních informátorů podle něj výrazně pomáhá ukrajinským ozbrojeným složkám. 

Ukrajina také pomocí dronů v okupovaných oblastech shazovala letáky, které s heslem „Nehrajte si s útočníky! Dnes jsme v Tokmaku, zítra budeme v Berďansku!“ nabádaly místní, aby volby bojkotovali. V případech, že lidé byli nuceni násilím volit, měli lístek zneplatnit například zaškrtnutím více políček. 

 
Drony shazují letáky proti ruským okupantům
 

Problémy pro okupanty

Ostap uznává, že tento postup výsledky voleb nezmění, vytvoří ale další komplikace pro ruskou okupační správu. Ukrajinské straně zase poskytne další informace pro identifikaci kolaborantů. Jen v Záporožské oblasti mělo s organizací voleb pomáhat na tři tisíce Ukrajinců. V okupovaném regionu ale žije přes tři sta tisíc obyvatel, takže se jedná o pouhé procento lidí, kteří s Kremlem otevřeně spolupracují, tvrdí Ivan Fedorov, ukrajinský starosta okupovaného Melitopolu, který byl zvolen v roce 2020.

Ukrajinci argumentují také tím, že falešné volby slouží Rusům k identifikaci mužů, které mohou z okupovaných oblastí mobilizovat do armády. Pro obyvatele, kteří navíc odmítají přijetí ruského občanství, je život stále obtížnější, protože nemají přístup k zaměstnání a lékařské péči nebo k sociálním službám. „Je to vězení pod širým nebem,“ tvrdí Ostap.

Podle ukrajinské legislativy znamená spolupráce s ruskými úřady formu vlastizrady. Uspořádání voleb na okupovaných územích navíc odporuje i mezinárodnímu právu a Chartě OSN, zdůraznilo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Stejně Kreml postupoval i po anexi Krymu v roce 2014. Přitom až dvě třetiny volebních kandidátů pocházejí přímo z Ruska, doplnil Jusov.